Eggy Boy

Skákaček typu Mariu tu již bylo hodně, proto jsem rád, že se objevilo i něco trochu jiného s několika dobrými novými nápady. Podívejme se na to společně.

Z úvodní obrazovky nebudete moc nadšeni, ale nenechte se odradit. Po spuštění vás překvapí neustále někam jdoucí, oranžový a tlustý Eggy a mile zpracovaná grafika…

Terasovitě vytvořený první svět vás asi nijak neošálí, jelikož takových her je plno, ale tahle gameska Vám může nabídnout mnohem víc. Jen co se proskáčete skrz první kolo s pár příšerkama co se snaží vám znepříjemnit průchod, a doplníte si zásobu životů v podobě kroužícího atomu bez jádra, objeví se zdánlivě jednodušší druhé kolo. V něm se velmi rozšíří škála vašich nepřátel, ale i možnosti jak obejít ty, které nelze zneškodnit. Jsou zde ukryty kostky, díky kterým se objeví dosud neviditelné cesty nebo jakési barevně pulsující globusy díky nimž vymizí všechny ty otravné potvory a vy tak máte volnou cestu do dalšího kola. Jak už je u podobných “skákaček“ zvykem kolo od kola je těžší, ale za to zábavnější.

Eggy boy má dost společného se Super Mariem. Skáče opravdu vysoko, své nepřátele zneškodní skokem na jejich hlavu a ti co zneškodnit nejde, hold přeskočí. Mario hledal ztracenou princeznu a Eggy boy hledá svou rodinu. Proti Mariovi má ale nespornou výhodu, není omezen časovým limitem, jen svou energií, kterou znázorňuje žlutá čára v pravém horním rohu obrazovky. Energii si, ale můžete průběžně dobíjet pomocí ovoce, které je poházené všude kolem vás. Proto se nemusíte bát, že potom kdy se konečně proskáčete všemi nástrahami vám dojde časový limit před koncem kola.

S Eggym musíte projít sedm světů aby jste se dostali k jeho rodině. Všemi světy vás provází celkem stravitelná muzika v pozadí, která příjemně dotváří atmosféru jednotlivých kol. Škoda jen, že se hra nedá uložit, ale je to tak jediné co se dá vytknout. Zahrajte si ji a uvidíte sami.