recenze

Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell

Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell

A jsme tu s Calamari Cubes podruhé. Poloslimák Nigel the Squid se dostal opět do akce. Co nám nový díl přinesl? Je tam toho dost, takže přátelé z Arkádové osady jistě zbystří a s chutí se podívají na mou recenzi. Nebo že by se na ni podívali i ostatní?
Jak už to ve světě chodí, když se někomu podaří naprogramovat celkem služnou hru ve freeware hávu, na kterou pozitivně zareaguje větší množství lidí, pak následuje ukojení individuálního mamonu ve formě pokračování za peníze. Nejinak je tomu i v případě druhého dílu plošinovky Calamari Cubes s příponou Pipeline to Hell, kterou vám nyní předkládám.

Faktem je, že po grafické stránce udělal autor D.Dixon lehký skok vpřed, takže i z dnešního pohledu lze označit pokoukáníčko za lahodné. V principu hry se mnoho nezměnilo – stále proskakujeme skrze jednotlivé úrovně za účelem dosažení dalších při nejlepším bodovém ohodnocení. Tuto aktivitu se snaží narušit hodně špatných hochů, kteří se převážně rekrutují z pekelných sil. Najdeme zde také chytře rozložené teleporty, výtahy, intergalaktické pekelné brány a jako obvykle rozsáhlé množství bonusů. Hudba a zvuky jsou standardní, neničí ani neurazí.

Proč se touto hrou zabývat, když se jedná o sprostý mamonářský shareware? Ono se pár věcí najde. Pominu-li oproti prvnímu dílu mírně vylepšenou grafiku, pominu-li chytré teleportační vychytávky, určitě stojí za zmínku hratelnost. Prostě se to dá hrát. Dnes tuto hru v plné verzi zřejmě nikde neseženeme, takže tento příspěvek berme jako další kamínek do pyramidy mapování historie počítačových her.

stáhnout hru

diskuze

odeslat

Nejsi automat? Napiš výsledek 2 + 5 =


galerie

Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell Calamari Cubes 2: Pipeline to Hell