Bullet Speed

Hra, na jejíž ovládání stačí jedno tlačítko? To není sci-fi, to je Bullet Speed! Jednoduché ovládání však není jediná věc, kterou tento titul nabízí. Připravte se na zajímavou hratelnost a nekonvenční přístup k závodění!

Zajímavá soutěž One Switch Competition je známa pro skvělé hry, které se do ní přihlašují. Co je na nich tak skvělého? Odpověď je prostá. Pravidla soutěže vývojářům ukládají takřka nemožnou podmínku – jejich výtvor se musí dát ovládat pouze jedinou klávesou. Kdo ví, jestli je to způsobeno právě tímto, jedno je však jisté: hry, které se zúčastnili One Switch Competition, se můžou pochlubit minimálně nadprůměrným celkovým dojmem. Výjimku netvoří ani dnešní hra nesoucí jméno Bullet Speed, jež sice neohromí po stránce vizuální, zato nabídne zábavu na několik hodin.

Princip hry je velmi jednoduchý. Jde vlastně o jakési závody, jenže v hlavní roli se neobjeví žádný z dopravních prostředků, ale obyčejná kulička. Modrá, červená, růžová… To už není tak podstatné; zapamatovat si ovšem musíte jednu důležitou věc: na trati nejste sami, avšak vyhrát může pouze jeden. Zní to jednoduše a ani ve skutečnosti tomu není jinak, což je jen a jen dobře. Hratelnost bych celkově popsal slovem „nekonvenční“. Závody? Ano, ale s kuličkami. Tratě? Kdepak, pohybujete se po celé šíři herní obrazovky. Jen závodění? Ne, ne, musíte také sbírat různé power-pointy, ovoce a další libůstky, které vám zvedají skóre. Každý předmět, na který můžete po čas hraní narazit, má pouze jednu vlastnost. Buď jde o věc, která vás zrychlí, a tím pádem posune vpřed, nebo zpomalí a vy zůstanete na druhém místě. Ostatně s druhým místem má celá hra mnoho společného. Ač máte pouze jednoho soupeře, málokdy se vám stane, že vyhrajete.

Tedy alespoň v mém případě to tak ve většině případů probíhalo. Ani zde to ale vůbec nevadí, hratelnosti to přidává punc opakovatelnosti, a troufám si tvrdit, že i když u hraní Bullet Speed nevydržíte v kuse ani půl hodiny, čas od času se ke hraní prostě vrátíte. Jak již bylo řečeno, vše je přizpůsobeno co možná nejlehčímu hraní – už jen z toho důvodu, že se ovládání omezuje na jediné tlačítko. Čím déle zmíněné tlačítko držíte, tím výše vaše kulička letí, a vy se tak s jeho pomocí vyhýbáte všudypřítomným překážkám. Výhrou v jednom závodě však hra nekončí. K dispozici jsou totiž další dva levely s vyšší obtížností. Nepodařilo se mi ale rozpoznat, v čem jsou tyto dva levely obtížnější. Dost možná to ale bude způsobeno tím, jak vysoko je laťka posazená už v prvním kole.

Audiovizuální zpracování nelze než chválit. Samozřejmě nenarazíte na žádný grafický skvost, ba ani vaše ouška si nebudou kmitat blahem – přesto ale nemůžu technickému zpracování nic vyčítat. Prostě se ke hře jako celku hodí, má svůj zvláštní styl a je dokonce svým způsobem originální. Celkově to spolu s hratelností, která vás sice neupoutá na dlouhé hodiny, ale přesto se k ní budete čas od času vracet, dává dohromady podařenou hru, jež bezpochyby stojí za stáhnutí.