recenze

Botonoid

Botonoid

Botonoid je značně netradiční zpracování značně tradiční látky. A to nejenže není důvod k zatracení, ba je to dokonce výzva k vyzkoušení. Neváhejte a dejte tomuhle zajímavému dílku alespoň malou šanci.
Málokteré gamesky (nebo spíše jejich autoři) rádi ukazují stigmata, která by je mohla před očima hráčské veřejnosti diskvalifikovat ještě před tím, než kdokoli hru vyzkouší byť i jen na chvilku spustit na svém počítači. Zvláště pak, jde- li o tak velký rozdělující faktor, jakým je arkanoid. Ten, kdo arkanoid všeho druhu nenávidí, nebo jej alespoň příliš nemusí, dá od takto prozrazené pointy ruce pryč. Z mě dosud skrytého důvodu jsou to ale právě tyto pinkací hříčky, které se rády prozrazují už svým názvem. Protože jejich výroba není nic extrémně složitého (pokud nemáte za cíl udělat naprosto perfektní hru), vzniká jich celá řada a nutno dodat, že z této řady je mnoho pochybné kvality. A začarovaný kruh se zavírá. Kdo by měl chuť zkoušet stále nové a nové klony, u nichž je tak vysoká pravděpodobnost, že narazí na "shit toho nejtvrdšího kalibru"? Málokdo. Ale přesto se vyhněme zničující generalizaci. Existují i velmi dobří zástupci tohoto poměrně svébytného žánru, jmenovat s klidným svědomím mohu například Ricochet lost Worlds. Jedním z nejzhoubnějších příznaků arkanoidů je to, že mnohé jsou stále stejné a liší se od svého prapředka jen v určitých detailech.

Co se Botonoidu týče, na jeho autorech je zřejmé, že se pokusili svůj výtvor od nepřehledného a nespočitatelného zástupu arkanoidů co nejvíce odlišit už v prvním aspektu, se kterým hráč přijde do styku, a tím je herní prostředí. Odpalovací plošinka je alespoň pro tentokrát minulostí, nahrazuje ji námořní loď. Kulička se zde také nevyskytuje v té nejobvyklejší podobě, je přeměněna na jakýsi projektil. Co ale zůstalo stejné a co asi nijak výrazně obměnit nelze, jsou obdélníkové kostičky, které musíte sestřelit. Hra je rozčleněna do jednotlivých obrazovek, po vystřílení všech zničitelných kostiček postupujete do další, není to tedy lineární postup (to by asi vzhledem k té lodi nešlo, těžko by se vysvětlovalo náhlé zvýšení mořské hladiny). Zachován je i prvek upgradů, které získáváte za sestřelení některých obdélníčků, samozřejmě jen v tom případě, že si je chytíte. Už tímto zasazením na moře se otevřel prostor pro určité novinky, jaké jsme dosud v arkanoidech neměli možnost vidět. Tak například nad vaší lodí nejsou jen potenciální cíle v podobě krychliček, ale nebe zde křižuje velký počet racků, kteří jakoby neměli nic jiného na práci, než vám kálet na palubu. V případě, že je trefíte projektilem, racek se mrtev snáší k zemi. A co je obzvláště vydařené - pokud při svém pádu naletí na vaši loď, zanechají na ní krvavý flek a odrazí se opět nahoru. Totéž můžete opakovat i několikrát za sebou, dokud se tělo nebohého racka doslova nerozprskne. Velmi zajímavá šance pro trapiče zvířat, jak se vyžít a nepřijít při tom do konfliktu se zákonem.

Ale to je jen okrajová záležitost, která asi nebude mnoho hráčů tolik zajímat, jako například ony upgrady, o nichž už jsem se zmínil výše. Pomocí nich můžete ze své lodi udělat obrovský námořní křižník s několika děly, jež vám mohou pomoci svými střelami likvidovat kostičky nebo neustále kálející racky, ovšem na druhou stranu také můžete velmi záhy tento kolos proměnit v jakousi kovovou bárku, která si téměř v ničem nezadá s malinkými lodičkami afrických uprchlíků směřujících do Itálie. Samozřejmě to nejsou jediné možné up/downgrady, s nimiž se setkáte. Další například zahalí vaši loď do mlhy a na chvíli se budete muset orientovat pouze podle mlhových světel, jiný vám zase vyčistí loď od racčích exkrementů a zbytků jejich těl. Problémem je, že ve chvíli, kdy se balíčky s těmito vylepšeními snášejí k zemi, není možno jejich obsah rozlišit. Balení jsou sice různobarevná, ale na to se nelze spoléhat. Třikrát najdete v modrém balení vyčištění paluby, když si ale s důvěrou připlujete pro další modrý dáreček, může se stát, že odplujete malinkatou lodičkou. Co se týče provedení jednotlivých levelů a jejich obtížnosti, dá se říct, že Botonoid nepatří mezi nijak náročné arkanoidy. Zahraje si opravdu každý a náročnější člověk by mohl být zklamán. Design úrovní je typický. Někdy jsou kostičky sestaveny do obrazců, jindy do zdánlivě nepropustných řad, tedy ničím, co by vás mohlo jakkoli překvapit.

Graficky i zvukově patří Botonoid do takové automobilové střední třídy, možná před třemi, čtyřmi lety by byl hodnocen výrazně kladně (byť ještě i dnes existují shitovky s grafikou milionkrát horší), ale dnes už tedy rozhodně ne. Celkem se mi líbilo, že vše je přehledně uspořádané a hráč nemusí ve zbytečně vypjatých explozích hledat kuličku, v tomto případě tedy projektil. Zvuková stránka gamesy je značně střízlivá, aniž by to mělo být záporné hodnocení, vaše snažení nebude doprovázet žádná melodie; zvuky se dají považovat za kvalitní.

Ač považuji Botonoid za arkanoid, který se opravdu snaží být jiný, odlišit se a dokonce se mu daří být lepší, přesto jsem se nemohl zbavit pocitu určité stereotypnosti. Je to gamesa, jež vás sice neurazí, ale ani nijak moc nezaujme. Zabaví, ale ne na příliš dlouho. Obsahuje pár novinek, ale přesto se drží při zemi. Proto to jen trochu nadprůměrné hodnocení.

stáhnout hru

diskuze

odeslat

Nejsi automat? Napiš výsledek 1 + 3 =

Modráček | 03.04.05 v 13:51

Nejlepší arkanoid, jaký jsem kdy hrál, byla hra s názvem Dionakra.

Michal(a) | 18.03.05 v 12:31

super !


galerie