recenze

Samurai Mk2

Samurai Mk2

Samuraj, to není ledajaký bojovník. Stejně tak jako kalašnikov není ledajaký samopal. Jestliže se obyčejný bojovník na soupeře bezhlavě vrhá s co největší vervou ho zabít, samuraj využívá také své šedé kůry mozkové, aby pak nemusel příliš riskovat. Projeví se to i ve hře?
Pokud znáte jeden z Murphyho zákonů, v němž se říká, že pokud se vás autor na začátku svého článku zeptá na řečnickou otázku, zda si myslíte, že něco je takové a makové, pak odpověď bývá ne, možná byste měli zpozornět. To byste nakonec měli udělat, i pokud jste vášnivými hráči games typu Dragon Ball, i když tento není úplně tím nejryzejším zástupcem, nebo vás zaujala hříčka Cube Combat, Open Mortal a podobně. Zkrátka, pokud se rádi perete a bitkujete, alespoň tedy ve virtuálním světě (což má oproti reálu přece jen své výhody), tak jste nyní na správné adrese. Navíc jestliže se u vás dostavuje pravidelně po zápase zvláštní pocit určité „myšlenkové nedostatečnosti“ takové hry, pak vás dokonce dost možná i potěším. Samurai Mk2 přináší do těchto vod poměrně nový vítr a nejen svým zpracováním.

Věřím, že se najde řada hráčů, kteří to prostě rádi někomu jinému alespoň na monitoru pěkně nandají a ani netouží po jakémkoli jiném zážitku. Takový knockout jim přináší uspokojení takřka sexuálního kalibru. Ale je jiná skupina lidí, která by uvítala něco jaksi navíc. Jenže jak do tohoto žánru vměstnat něco, co má cokoli společného s přemýšlením? Nad tím se zřejmě zamysleli i vývojáři z Newklear studios a nyní nám přinášejí své řešení. A to by mohlo znamenat klidně i převrat. Oni totiž rozdělili virtuální souboj na tahy. Prosím nyní všechny odpůrce turn-based strategií, aby neobraceli oči v sloup. Ono to totiž není vůbec tak bezvýznamné, jak by se mohlo zdát. Mění to styl celé hry a je s tím spojen celý ranec různých fíglů, které vám pomohou zlikvidovat nepřítele naprosto nevídaným způsobem, a to aniž byste museli nutně inkasovat příliš mnoho nepříjemných úderů.

Hned po spuštění hry se dostanete do menu (jak zvláštní), kde si můžete vybrat z několika nabídek. Ponechme nyní stranou Options, jde hlavně o Versus Match a o Tournament. Již z názvů vyplývá, že ta první možnost bude představovat jediný zápas, v němž si můžete zvolit, zda chcete hrát proti člověku, nebo radši proti počítači, pak si vyberete zápasící postavičky a může se jít na věc. Druhou možností je turnaj, v němž si naopak vyberete pouze jedinou postavu a musíte projít zápasy se všemi danými soupeři, abyste v turnaji obstáli. Jak prozaické. Vrátím se ale ještě k úvodní nabídce. Je tam totiž také položka Biographies a já bych vám velmi doporučil, než se pustíte do hraní, abyste si její obsah důkladně přečetli. Máte tam totiž popsán v kostce životní příběh tří hlavních postav (tedy těch, z nichž si můžete do zápasů volit svého favorita, respektive soka). Ono nejde ani tak o jejich osudy, ale nutné je vědět, alespoň zhruba, kde jsou slabiny a kde naopak přednosti té či oné postavy. A uznejte sami, že taková informace je při souboji nadmíru důležitá. Hlavní hrdinové, mám- li je takto nazvat, jsou tedy celkem tři. Jde o Rockyho, což je profesionální bojovník Kung-Fu, dalším je Ivann, to je pro změnu bionický robot, zpola člověk, zpola stroj, a Kara, která je v civilu volejbalovou trenérkou v Austrálii.

A nyní ale k meritu věci, čímž je onen souboj jako takový. Co se tedy změnilo. Hlavní novinkou, již zmíněnou, je to, že se vše neodehrává v reálném čase, ale podle pravidla, že každý chvilku tahá pilku. Když se dostanete k tahu, okolo vaší postavy se objeví několik koleček s různým smyslem. Jedno je pro útok, jiné pro obranu, další pro úskok, to už vyčtete z nabídky. Pro útok tedy neexistuje x různých chvatů a hmatů, které byste si mohli v podstatě libovolně vytvářet, jak tomu bylo například v Cube Combat, ale zde jde spíše o akci samou než o její provedení.

Teď pár slov k technickému provedení téhle gamesky. Musím říct, že se povedlo. Výchozí herní obrazovka je poměrně dost malá a ve chvíli, kdy si ji zvětšíte, ztrácí trošku grafika ze svého šarmu. Ale tak už to chodí. Navíc tohle je snad jediná vážnější chybka, kterou bych zde jmenoval. Velmi se mi líbí, že pro každou různou dvojici bojovníků je jiné prostředí a i doprovodných melodií je dost, též se mění spolu s dvojicí bojovníků.

Nuže, nechci vás již více unavovat. Pevně věřím, že jste si stačili o této bezesporu zajímavé hříčce, která opravdu přináší něco nového, udělat obrázek sami. Pokud ne, tak vám ještě nabídnu svůj závěrečný pohled. Myslím si, že pro ty, kteří nemají tyto bojové gamesy v lásce (a upřímně řečeno, nikomu bych se nedivil), bude tento Samuraj stejně cizí jako huňatý svetr ve třicetistupňovém vedru. Kdo si ale má chuť vybít vztek nebo si chce zkusit taktický souboj, pak ať neváhá.

stáhnout hru

diskuze

odeslat

Nejsi automat? Napiš výsledek 5 + 3 =


galerie

naše databáze obsahuje: 26 944 her

Nejlepší hráči dne

Sponzoři ligy

inzerce