Return of Egypt

Pojďme se dnes společně pokochat krásným prostředím slunečného Egypta, kde budete mít navíc v roli sympatického dobrodruha možnost vypořádat se s několika nemrtvými protivníky. Skvělou atmosféru doprovází ještě lepší hratelnost. Tak nač ještě čekáte?

Egypt. Místo, kde o zábavu není nikdy nouze, kde Slunce je váš největší nepřítel a kde orientovat se v místní dopravě je mnohdy horší než vyšplhat na největší horu světa - Mount Everest. Téma Egypta se v poslední době stává velice oblíbeným a není se skutečně čemu divit, neboť to je skutečně velmi atraktivní místo. Spousta lidí se snaží najít spoustu cenných informací, aby se mohla na toto místo vypravit a poznat krásy světa, a mnohdy ideálním nástrojem se stávají právě počítačové hry. Sice zrovna realistickým zpracováním neoplývají, přesto si díky nim lidé mnohdy dokáží udělat obrázek. Mám-li být trochu konkrétní, pak za zmínku rozhodně stojí taková Egyptská legenda 1: Prolog či její pokračování Egyptská legenda 2. Jednalo se sice o textové hry, přesto svojí kvalitou rozhodně měly co nabídnout. To v takovém Schnappi XS bylo vše řešeno velice zábavnou formou. Nebudu to tady zbytečně natahovat a rovnou vám řeknu, že díky společnosti Driven Phantom Soft se do tajů Egypta můžeme podívat znova. Námětem pro jejich počin se stala legendární Castlemania, která v devadesátých letech zdobila nejednu osmibitovou mašinu. Otázkou tedy zůstává, jak se autorům tento remake povedl?

Než ale na tuhle otázku odpovím, rád bych nastínil, oč ve hře půjde. Velmi jednoduše řečeno se ocitáte v kůži jednoho sympatického dobrodruha, který se rozhodl vydat na velmi dobrodružnou výpravu do již několikrát zmíněného Egypta. Mám-li to nějak upřesnit, pak vaše další kroky vedou do jednoho místního chrámu, který jste se rozhodli prozkoumat a jehož vnitřními prostory se chcete pokochat. Bohužel už při několika prvních krůčcích se vám do cesty staví neposední nepřátele. Rád bych zmínil i fakt, že vaši protivníci budou trošku jiného ražení, neboť jejich početné zástupy tvoří nemrtví jedinci. O spoustu duchů, kostlivců a jiných dalších podobných individuí tedy rozhodně nebude nouze. V mládí jste naštěstí byli chrabří válečnici, a tak jim bez věších problémů můžete jejich agresivitu oplácet. K dispozici totiž budete mít zajímavý bojový nástroj – hůl, s níž je likvidace těchto dotěrných oponentů doslova hračka. Později bohužel začne znatelně přituhovat hlavně díky tomu, že nepřátelé na vás začnou útočit pěkně z dálky vrhem svých ostrých předmětů, a pokud včas neuhnete, znatelně pocítíte změnu na svém počtu životů, jehož ukazatel je v levé části obrazovky. Tento stav se bohužel nedá skoro vůbec zregenerovat, a klesne-li tedy jeho hodnota na nulu, automaticky končíte.

Musíte se tedy naučit včas bránit, což s trochou cviku nebude vůbec žádný problém. Možná to někomu může připadat zbytečné, ale svoji obranu rozhodně nepodceňujte, neboť v pozdějších fázích hry narazíte na opravdu silné bosse, kteří mají tuhý kořínek, a bez promyšlené obrany se můžete rovnou se svým životem rozloučit, neboť nebude trvat dlouho a bez větší milosti vás popraví. Z vlastní zkušenosti doporučuji, když se budou tito jedinci chystat útočit, odskočte si na nějaké vyvýšené místo a chvilku si odpočiňte. Jakmile protivníkova agrese ustoupí, neváhejte ani chviličku a vše mu oplaťte. Budete-li dostatečně šikovní, tak nebude trvat dlouho a svého protivníka bez větších problémů zdoláte. Kromě nepřátel můžete v chrámu narazit i na uzamčené dveře a jistě vám nemusí říkat, co musíte pro jejich otevření udělat ;). Párkrát narazíte i na místnosti, v nichž bude potřeba trochu více zauvažovat nad danou situací, neboť hra obsahuje výraznou podporu logických prvků, takže i milovníci tohoto žánru si přijdou na své. Velkou výhodou je také fakt, že máte k dispozici přehlednou mapu, a tak vám zaručuji, že se rozhodně neztratíte. Mám-li ohodnotit technické zpracování, pak můžu o všem mluvit vesměs pozitivně. Tvůrci dokázali, že umí, a kromě velice pěkné vizuální stránky můžete počítat také s pěkným hudebním doprovodem. Ostatně zanedbatelná není ani zvuková stránka. Hru navíc můžete hrát ve dvou režimech, a to v tradičním fullscreenu či v malém okně. I přes to všechno má bohužel hra jednu velkou nevýhodu, kterou je všudypřítomná japonština. Normálně mi to nevadí, pokud se to na hře nějak výrazně nepodepíše, což se bohužel v tomhle případě stalo. Rozhodně bych po této stránce uvítal nějakou větší snahu tvůrců o kvalitnější zpracování, zvláště v případě, kdy má archív s hrou necelých 20 MB! Jinak ale nemůžu vytknout vůbec nic.

A pozvolna se dostáváme k závěru a je čas na tradiční rekapitulaci. V úvodu jsem psal, že se jedná o klon legendární Castlemanie ještě z dob stařičkých osmibitů a musím říci, že tvůrci odvedli kus dobré práce. Nebýt implementace trochu podivných znaků a větší velikosti archívu, mohl bych jít s hodnocením ještě výše. Celkových 90% ale taky není k zahození. Máte-li rádi tento typ her a nevadí-li vám výše popsané nedostatky, pak se stažením rozhodně neotálejte. V opačném případě ale nechám rozhodnutí pouze a jen na vás.