Pistenbully Spiel 2001

Simulace sněhového pluhu v kombinaci s honěním pohyblivých sněhuláků je, jak jistě uznáte, věc originální a neotřelá. Společně s 3D grafikou se nám dostává do ruky věc, která stojí minimálně za podívání. Nebo také za zahrání? Více v recenzi.

Originální, ale… Tak bych začal svou dnešní recenzi. Ve 3D zasněženém světe honit pluhem sněhuláky je věc zvláštní, téměř nepřirozená; hraje se to příjemně, nicméně mouchy tu jsou.

Cílem hry je co nejrychleji chňapnout pět kráčejících (koulejících, potácejících se…) sněhuláků na závodní dráze pomocí sněžného pluhu ještě dříve, než učiní nějakou tu neplechu. Všichni přece víme, že pokud se sněhulák pohybuje po trati, chová se jako prase. Ovládání stroje je na první pohled jednoduché, ale díky mnoha překážkám na trati a z toho vyplývajícím „zásekům“ se pro nezkušené hráče může stát hraní Pistenbully noční můrou. Časový limit tlačí, sněhuláci se vrtí jako čamrdy (a navíc procházejí skrze překážky narozdíl od nás bez ztráty květiny), takže neustále je co dělat. Hratelnost sama o sobě není špatná a dalo by se říci, že i motivuje k vybojování dalších levelů. Ani grafika ve 3D není vyloženě odpad, ale dala se určitě prezentovat lépe. Co s tím?

No, mám po hraní hry takový rozporuplný pocit. Autoři měli určitě dobrý nápad, který se jim podařilo v určité formě zrealizovat. Ovšem zda se tato forma bude všeobecně líbit, toť otázka k zamyšlení.