recenze

Marathon: Aleph One

Marathon: Aleph One

Alespoň trochu hratelných singleplayerových stříleček se mezi freewarem najde velmi málo. Marathon je však i přes nezvyklý název naprosto brilantní sci-fi kousek, který oplývá jak slušným příběhem, tak skvělou hratelností - neváhejte a stahujte!
Příběh hry je trochu podobný System Shocku - lidská vesmírná základna jménem Marathon na které se nacházíte je nečekaně napadena mimozemšťany. To by vystačilo na slušnou záchranou misi samo o sobě, jenže aby toho nebylo málo, jedné z ras která se od invaze na Marathonu nachází se podařilo nabourat jednu ze dvou centrálních umělých inteligencí, která je následkem toho tak trochu naštvaná a situaci vám rozhodně nezlehčuje. V praxi to znamená to, že většinu zamčených dveří si budete muset otvírat sami, zásob rozhodně nebudete mít nazbyt a málokdy se vám stane, že byste se nepozorovaně dostali ufonům do zad.

Jak jsem ale již zmínil - na Marathonu jsou umělé inteligence dvě, z nihž ta druhá sice nemá takovou moc jako první, napadená, ovšem minimálně vás může teleportovat mezi misemi a hlavně vám poskytovat cenné informace. Kromě samotných úkolů v misích a cenných map podlaží (které můžete bohužel vidět jen na obrazovce počítače, do vaší automapy se neuloží) také na počítačových terminálech narazíte často na zprávy mezi zaměstnanci, logy z přenosů dat a podobně, které perfektně podbarvují atmosféru a rozvíjejí příběh

Na samotné hratelnosti vlastně není nic zajímavého - tedy až na to, že je přesně taková jak má být. Totiž vyvážená a nestereotypní i přesto, že se jedná "jen" o střílečku. Obtížnost je taková, že některá kola bude většina z vás hrát vícekrát, ovšem rozhodně ne tolikrát, že by vás omrzela. Level design je přímo výtečný - různorodý a plný zajímavých nápadů, nestane se že byste hráli dvě podobná kola. Úkoly naštěstí téměř nikdy neznějí "doběhni ze startu do exitu" jako v Doomu, ale většinou se skládají z jakýchsi archetypů jako "stiskni všechna tlačítka a vrať se k terminálu" či "najdi tři čipy a vlož je do tří generátorů". Zní to trochu fádně, ale je to zábavné, jelikož všechny tyto úkoly přesně zapadají do příběhu a navíc se často v průběhu mise mění či objevují nové.

Nezřídka navíc narazíte na příjemná či méně příjemná zpestření jako například dveře skládající se z několika sloupů, se kterými můžete manipulovat šesti přepínači, přičemž každý funguje jinak a některé sloupy se navíc dají vytáhnout jen na určitou dobu. Anebo třeba náhlé přepadení silnými levitujícími potvorami. Další skvělá věc jsou spojenci. V některých misích totiž narazíte i na spřátelené NPC, které vám pomohou bojovat proti ufounům. Působivá podívaná bylo už jen po ho hodině procházení levelů plných nepřátel vběhnout do místnosti, kde skupinka obranných droidů bojovala s podstatně početnější skupinou různých vetřelců. Ovšem když v jedné z dalších misí máte za úkol obránit poslední přeživší lidi před povražděním a hned po teleportu do koridoru vidíte okýnkem jak v hale pod vámi probíhá zuřivý boj několika členů posádky s pistolkami proti jakýmsi kolosálním ozbrojeným nestvůrám, poznáte, že hra má v určitých momentech opravdu grády.

Nyní se dostáváme k poněkud horší stránce hry, totiž grafice. Ta působí trochu jako reinkarnace Dooma - engine sice má více možností a umí běžet v mnohem vyšším rozlišení, ale nepřátelé i přátelé se stále skládají jen z dvourozměrných, i když pěkně nakreslených spritů. Nicméně jak jsem již napsal, level design je skvělý a to většinou i po grafické stránce, takže je to něco, co se dá překousnout. Už jen proto, že zvuková stránka je na velice dobré úrovni.

Na závěr by se hodilo zmínit, že Marathon je předělávka starší komerční hry, jejíž zdrojové kódy byly již před časem uvolněny, takže za svoje kvality nevděčí tak docela jen freeware vývojářům. Nicméně to nijak nesráží jeho kvality a já ho mohu s klidným svědomím doporučit každému střílečkáři, kterému nevadí kousek příběhu a k tomu polovině nestřílečkářům, kteří prostě mají rádi kvalitní hry. Pro Marathon v současnosti existují tři oficiální epizody a spousta dalších fanouškovských, my vám v archivu se hrou přinášíme tu první - další případně stáhnete ze stránek výrobců (navazují na sebe jak příběhem, tak obtížností). Dost už ale bylo řečí - běžte si zastřílet!

stáhnout hru

diskuze

odeslat

Nejsi automat? Napiš výsledek 2 + 4 =

Lukáš Kalfař | 31.10.07 v 15:49

Škoda že padá, jinak je to docela dobrá gameska. A to mam windows xp plně aktualizovaný.

Vozka | 27.10.07 v 22:14

Zvláštní, s tím jsem se nesetkal, u mě běžel Marathon naprosto stabilně. Pravda není to finální verze, bohužel, ale jediný bug na který jsem narazil bylo nastavení světlosti, které se vždy po zapnutí hry vrátilo na původní hodnotu.

Venca | 27.10.07 v 20:20

škoda že padá :(

Vozka | 27.10.07 v 14:12

Proč já si po sobě ty zprávy nikdy nečtu.

*...dokonce S vůbec žádným...

Vozka | 27.10.07 v 14:11

Však já vím;). Neměl jsem bohužel tu čest, a to dokonce z vůbec žádným Macem, ale tohle musela být docela lahůdka i tehdy. Díkybohu se nejedná o prostou kopii dooma, ale o mírně (myšleno opravdu jen mírně) taktičtější hru s příběhem, což jí na popularitě jistě také přidalo.

Uncle Bob Sinclair | 27.10.07 v 13:51

Marathon byla první známější doomovka na Maca v době největšího boom-doomu.

:-)


galerie

Marathon: Aleph One Marathon: Aleph One Marathon: Aleph One Marathon: Aleph One Marathon: Aleph One

naše databáze obsahuje: 26 944 her

Sponzoři ligy

inzerce