Hawkstar

Zase jeden přírůstek do rodiny vesmírných stříleček. Budete se plížit doposud nepoznanými galaxiemi, ničit vše co se hýbe, či obdivovat planety, které vědci z NASA objeví tak za desítky možná i stovky let.

Vy máte tuto jedinečnou příležitost již nyní a z klidu svého pařanského doupěte. Začátek je tak trochu úsměvný. Na vašem palubním počítači se zjeví jednooké stvoření, které by hravě zapadlo do sebe stupidnějšího dílu Startreku a s ledovým klidem vám oznámí, že dochází pivo, cigarety a pizza. To by samo o sobě nebylo nic až tak hrozného, kdybyste se pro tyto tělu libé „suroviny“ nemuseli trmácet přes několik galaxií. Protesty však nejsou nic platné, a tak nemáte jinou volbu, než riskovat život svůj a svého vesmírného korábu pro „pár piv“. Když opustíte vaši vesmírnou základnu, vypadá to ještě docela idylicky. Plujete si vesmírem, tu a tam se mihne nějaký ten meteorit. Na něj pozor! Srážka znamená jasnou smrt a ztrátu jednoho života. Vyhnouti se, je však docela hračka. Vězte, že bude hůř.

Později se pustíte do střelecké konverzace i s neznámými vesmírnými plavidly. Ty jsou tu buď ve formacích či jednotlivě. Liší se nejen barvou, ale především stupněm nebezpečnosti. Některé pouze plachtí bez jakýchkoliv záměrů vzduchoprázdnema pálí před sebe jednu střelu za druhou. Jim se, pokud vám můžu poradit, pouze vyhněte. Tyto koráby se většinou drží v silných formacích za sebou, tudíž je docela snadné je zasáhnout, leč většinou jste zasaženi rovněž. To neznamená ztrátu života, ale pouze úbytek energie, která je zobrazena v horní části obrazovky. Pak se zde také vyskytují jednotlivci. Červené bestie jsou nejnepříjemnější z nich. Přilepí se na vás a nedají pokoj, dokud nevybouchnou sami či váš raketoplán. Nebo bílé koráby, které se vyznačují velkou odolností.

Trošku mě zklamalo, že od začátku až po konec hry máte k dispozici jen jeden druh střel. Na druhou stranu zde létají vzduchem velmi oblíbené kuličky. Modrá znamená život navíc, jiná s nápisem power zase doplnění energie. Modré plují většinou ve dvojici, takže když chytnete pouze jednu, nestyďte se otočit vaše kosmické plavidlo a chytit si i druhou kuličku. Pokud uvažujete o zastavení, možné to je, ale pouze o horní stěny nebo otočením plavidla o sto osmdesát stupňů. Není to však moc dobrý nápad. Manévr je dosti pomalý a navíc vás dostihnou nějací nepřátelé, kterým jste již třeba ulétli.

Velké planety jsou neškodné a průlet je povolen. Nemají stejně zhoubné vlastnosti jako výše zmíněné meteority. Pak však také natrefíte na malé žluté planetky, za jejichž sebrání získáváte body. Někdy mohou posloužit jako štíty proti nepřátelům, ale to pouze v krajním případě. V průběhu hry rovněž zavítáte do „zelené“ galaxie, kde budete nuceni ničit i smrtící zelené bariéry, což je úkol velmi nesnadný a na životy drahý. Proletíte také naší galaxií a zamávat můžete také zbloudilému kosmonautovi či připlacatělé družici. No a co na závěr? Snad to, že hudba je vcelku pěkná, grafika tak šedý průměr. Škoda, že není více druhů střel a hra je docela krátká (asi jsem byl moc šikovný). Ale jinak je fajn a milovníky dobrodružných vesmírných výprav jistě zahřeje na duši.