Halo Zero

Vzpomíná si někdo z vás na parádní vetřeleckou střílečku s názvem Abuse? 2D akční střílečka s vesmírným bojovníkem na lodi plné vetřelců? Tak dnešní kousek Halo Zero je to samé v lepší grafice, s lepší hudbou a stejně SUPER hratelností.

Halo Zero. U někoho tento dvouslovný název může evokovat vzpomínku na novodobější komerční pecku jménem Halo od firmy Bungie. Ano, po delším sondování, jakže to tedy s příbuzností těchto dvou her je, jsem zjistil, že autor Halo Zero Dobermann zřejmě námětově vycházel z Halo a jakožto správný fanda a šikovný programátor si dal za cíl udělat dle velkého vzoru freewarovou 2D pařbu par excelence.

Princip hry je jednoduchý – s bohatě vyzbrojeným vesmírným vojákem se probíjíme skrze alieny zamořené vesmírné stanice, osvobozujeme zajatce a hlavně se snažíme přežít příštích pár okamžiků. A to, že tato life-time predikce je opravdu krátkodobá, tak to mi můžete věřit. Hordy nepříjemných paďourů všech druhů a velikostí se před námi vynořují s pravidelností hodinek tikajících na jaderné pumě. Graficky je hra velmi přívětivá i přes to, že rozlišení herních screenů je nižší. Barevně hra ladí, bombastická je též sada 16 originálních soundratcků v ogg formátu (wow!) a pokud jde o hratelnost, pak ta je vyjuchaná. A to vyjuchaná dostatečně, neboť i v perexu jmenovaný Abuse, což pecka byla svého času veliká, zůstává lehce v závěsu.

Dnešní „poklidná“ až pozitivní recenze prostě a jednoduše vychází z mého bytostného pocitu, že tuhle hru opravdu stojí za to hrát. Prošel jsem si pár temných zákoutí, usmažil kvantum roztomilých vetřelců a s dobrým pocitem u srdíčka jsem napsal tuto recenzi. Doufám, že mne za to někteří méně tolerantní jedinci neukamenují. :-)