DUO

Cože? To jsem u toho vydržel sedět 2 hodiny a nešel si mezitím ani zapálit? Neříká se tomu návykovost? Ano, tahle hra je návyková. Pustíte ji a neodlepíte se od monitoru do té doby, dokud neuvidíte na obrazovce „Game Over“ nebo vám matka nevytrhá kabely od monitoru ze zdi.

Pokud znáte hry „Pong“ a „Tyrian“ a dáte si oba tyto tituly dohromady, vznikne vám bezduchá, jednoduchá, leč naprosto geniálně vytvořená vesmírná „střílečka“. A proč dávám do uvozovek slovo střílečka? Protože střílečka se na klasifikování této hry moc nehodí...co třeba zaškatulkovat ji jako žrout času?

Jednou malou raketkou, designem připomínající tu ze Space Invaders (doufám, že nejsem jediný, kdo tuto hru zná!), se snažíte likvidovat létající kroužky. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby po rozstřelení zmizely, a taky by to nebylo to pravé hardcore, kdyby se z každého z nich neobjevily menší kroužky a ve větším počtu, následně po dalším rozstřelení každého z nich ještě menší a v ještě větším počtu. A to je vše? Samozřejmě že ne! Do toho se vám sem tam zužuje obrazovka, najednou ovládáte raketku nahoře místo obvyklého místečka tam dole. Pak se taky může stát, že jste pro změnu uprostřed a ty fanatické kroužky po vás jdou ze všech stran, takže provádíte s myší na stole takové pohyby jako kdybyste dostali epileptický záchvat .

K tomu všemu si domyslete velmi pestrý arzenál zbraní, které dostáváte sbíráním předmětů ze zničených „nepřátel“. Pak si představte snad asi dvě tuny levelů a úchylnou hudbu jakoby dělanou pro duševně zmatené jedince (nikomu ani muk, ale mně se líbí! :-) a vznikne vám tohle dílo, které se opravdu nehraje špatně!

Shrnuto:
- 100 levelů
- 90 typů nepřátel
- 25 typů zbraní
- 6500 řádků zdrojového kódu. :-)