Drake Rider

Nabízíme vám skvělý výlet kamsi do tajených hor a slibujeme vám, že si užijete. Není to zadarmo, my vám totiž za ten výlet ještě zaplatíme. Tak to je opravdu lákavá nabídka, co říkáte? Stejnou dostanete jako hrdina dnešní hry!

Abyste měli ještě větší možnost vžít se do své nové úlohy, prozradím vám, že se stanete důchodcem (nebo spíše člověkem na odpočinku, který si užívá svých těžce vydělaných peněz) a nemáte do čeho rýpnout. Po nocích chodíte do hospod, během dne vyspáváte, nic vám nechybí. Jen nějaké malinké zpestření. Proto, když rada města Karbanovu vyhlásí „velice lehký, naprosto bezpečný a dobře placený výlet,“ ani chvíli neváháte a hlásíte se. Zvláště když za to dostanete k výplatě ještě prosperující mlýn ve městě! Jak ale správně tušíte, nebude váš úkol zcela jednoduchý…

Typově je Drake Rider hra velice podobná „akčním speciálům“ z Japonska. Pokud byste žádali nějaký příklad z české provenience, z poslední doby bych vám ukázal například Letadýlko , i když tady už jsou určité (poměrně veliké) rozdíly. A to hlavně v obtížnosti. K tomu se vrátím později, nyní vám povím, o co zde vlastně jde. Po tom, co jste se na výlet přihlásili, pochopili jste, že se vůbec nebude jednat o naprosto bezpečný a lehký výlet, ale spíše o naprosto nebezpečný hazard se život. Milá rada města Karabanohu vás vybavila vyřazeným drakem s prošlou záruční lhůtou a neméně ošuntělým brněním a vyslala hledat jakousi bestii, která likviduje v Karbanožských horách turisty. Nasedáte tedy na svého draka a vyrážíte. Vyrážíte do 2D boje, proti vám se řítí různí nepřátelé a snaží se vás zabít svými extra zbraněmi.

Jenže je tu jedno jenže. Právě tohle velice připomíná ony proslulé japonské akce, protože ani sebevětší nepřítel ve vás nemusí vyvolávat strach. Jakto? Ať vám stvůra sebere z původních patnácti životů, kolik chce, vy nezemřete- respektive zemřete, ale hra stejně neskončí. Po smrti a následné reinkarnaci, je vám odčteno 1500 zkušenostních bodů (XP), ale za zabití nepřítele inkasujete řádově vyšší sumy XP bodů, takže zemřít takovým způsobem, že nebude možnost pokračovat ve hře, snad nelze docílit. Zde zrovna vidíme veliký rozdíl v obtížnosti oproti Letadýlku. Bohužel to časem vyvolá neskutečnou stereotypnost. Výhodou hry naopak je, že ji je možno hrát až se třemi spoluhráči. Abych dokončil výklad o průběhu hry, nesmím opomenout to, že je rozčleněna do celkem čtyř misí, ne příliš dlouhých, bohužel. Autor sám sděluje, že hra je nedodělaná- a na její délce je to skutečně znát. Pozná se to i na příběhu, který zprvu neplyne nějak závratnou rychlostí, ale přesto vás čeká naprosto nepochopitelně úsečný konec. Domnívám se, že Drake Doder by klidně mohl být dobrou hrou, pokud by se mu vychytaly některé mouchy, které má.

Provedení grafiky je docela pěkné, jednu misi například letíte nad pouští, jinou zase ve smrákající se krajině. I provedení nepřátel je pěkné. Hudba nic moc, ale nedá se říct, že by bal přímo nějaká příšerná, rozhodně by mohla být lepší. Je na vás, zda hru vyzkoušíte, ale povím vám, že když se rozhodnete že ne, o nic nepřijdete.