Cube Combat

Totální výplach mozku, absolutní myšlenkový průjem, těžká schizofrenie končící ztrátou vlastního bytí. A vše to může začít jednou zcela nevinnou věcí - závislostí na něčem takovém, jako je Cube Combat.

Jak praví klasik: "V jednoduchosti je krása". Ale my, jakožto životem a zkušenostmi již přece jen poznamenaní lidé, musíme připojit, že to není jen jednoduchost, která zajistí krásu. Bohužel se někdy zdá, že tohle si neuvědomují tvůrci her, když produkují dílka sice naprosto jednoduchá, ale to i po stránce duševní, čímž vyvolávají úpění veřejnosti, která s jejich výtvorem přijde do styku. Nedělejme si iluze, Cube Combat má velkou šanci se u mnoha z vás zapsat jako přední zástupce téhle sorty games. Ale šmahem ji smést ze stolu by nebylo na místě. Její případ je totiž přece jen o něco komplikovanější a zaslouží si hlubší poznání, vyhněme se tedy generalizaci. A pak ji třeba odsuďme do horoucích pekel, pokud si to ve vašich očích zaslouží.

Co já si myslím, Cube Combat bude opět po čase jednou z her rozdělujících ty, co s ní přišli do styku, na její zarputilé odpůrce, schopné povraždit každého, kdo nesdílí jejich pocity, a na ty, kteří si nemohou vynachválit skvělý zážitek způsobený touto gamesou. Jak z názvu plyne, půjde o boj. O boj, který bude mít něco společného s kostkou, krychlí. Vše se totiž odehrává v jakési podivné krychli, jakoby vytvořené z černého drátu. Bojovníci nejsou lidé, ale tvorové připomínající roboty sestavené z rozličných geometrických těles (neodvažuji se hledat pro ně pojmenování, protože v geometrii nejsem úplně pevný v kramflecích). Důležitou věcí ale je to, že Cube Combat je určen POUZE pro dva hráče na jednom počítači. Pokud tedy nemáte nikoho „do party,“ tak si asi moc neužijete. Leda, že byste zvládali ovládání obou postav zároveň, což se mi vzhledem k rozložení kláves nezdá příliš pravděpodobné, pokud tedy nejste hříčkou přírody s šesti a více končetinami.

Až tedy někoho přemluvíte, aby do toho s vámi šel, vyberete si rozlišení svých bitkařů, pro každého si můžete zvolit z nabídky hlavičku přesně podle vašeho gusta. Možností je celá řada - od pankáčů přes pitomě se tlemící individua až po strach nahánějící ksichty. A pak už je jen na vás, jak se zrealizujete. Boj probíhá klasicky. Nejdříve se odpočítá, pak je každý panák na svém kraji herní obrazovky. Po tom, co se k sobě přiblížíte, začíná opravdový boj, který potrvá tak dlouho, dokud jeden z aktérů nepadne k zemi umlácen. Ukazatele zdraví jsou typicky umístěny nahoře. Nabídka chvatů a hmatů je poměrně úzká, vešlo se do ní krytí, kop a pěst. Ovšem za použití pohybových schopností, jakými jsou výskok a přidřepnutí, se dají stvořit opravdu efektní kombinace, to mi věřte. Pravda ale je, že nejefektivnější ze všeho je mlácení do soupeře pěstí. Velmi často vyhraje ten, kdo se uchýlí k této velmi jednoduché, leč opravdu účinné metodě. Po konci zápasu, jenž většinou netrvá déle jak dvě minuty, můžete začít znovu ten samý boj nebo si vybrat jiné aktéry, každopádně skóre se zaznamenává pouze do tabulky pro srovnání.

Technicky se Cube Combat tváří velmi schématicky, což je dáno už onou kostkou v názvu. Geometričnost a schematičnost se promítá i do menu a v podstatě celého herního prostředí. A upřímně řečeno, jsem ochoten jí to bez váhání zbaštit i s navijákem. Když si chce vlastní image vybudovat na tomto, proč ne?, pokud je to vyvedeno dobře. A to je. Menu gamesy je doprovázeno tvrdou muzikou, při bitce je ale úplně ticho, kromě charakteristických zvuků ran, přesně takových, jaké je známe z hollywoodských filmů.

Zcela jistě není možné Cubes Combat považovat za duchaplnou hru, která vás obohatí o nějaké nové zkušenosti. Stejně tak ji nemůžeme považovat za extra výkvět světa games zdarma. Jsem si naprosto jist, že celé řadě z vás bude připadat jako totální zhovadilost a opravdový výplach mozku. Stejně tak jsem si jist, že jiní z vás ji budou považovat za skvělou zábavu. Já jsem tu od toho, abych ji ohodnotil po stránce provedení i herní, a proto volím lehký nadprůměr.