Circle Hunter

Dnes tu máme další, na pohled líbivé vesmírné dovádění. Je otázkou, zda-li si hru pustítě více než jedenkrát, nicméně tento jeden průlet kaleidoskopem milionu barev bude jistojistě stát za to :)

Ocitáte se se svou vesmírnou lodí, oduševněle vytvarovanou alá trojúhelník, kdesi v předaleké galaxii. Pochopitelně se nikdo nezdržuje popisem situace, vaším náhlým zjevením se v prostoru, nebo snad čímkoliv jiným. Ač tedy nikde nenajdete průvodce ovládáním, věřím, že si poradíte. Budou vám stačit čtyři šipky. Má je každá solidní klávesnice. Střílet bude vaše lodička sama. A po čem že? Hehe, to si nechám do dalšího odstavce...

Nepřátelé vás možná překvapí. Jsou to totiž kolečka. Tedy, kdo ovládá jazyk anglický, jistě si přečetl v názvu - "Lovec koleček". Ale jak říkám, ostatní budou možná vystavení náhlému šoku. Spatříte totiž znenadání celé stovky, ba přímo tisíce koleček. Koleček je sice několik druhů, přesto však nelze očekávat, že některá revolučnější budou mít třeba tvar čtverce. To už by nebylo ono. Však co na tom, v zápalu bitky byste si stejně nevšimli... Střelby a výbuchů si totiž vskutku užijete dosytosti. Efekty jsou nevím na jaké úrovni, ale zkrátka se mně líbí. Různobarevné prskání obrovského množství protivníků všude kolem vás je přinejmenším první minutu úplná pastva pro oči. Navíc je třeba vzpomenout, že se celá gameska odehrává vždy v jakémsi barevném kruhu, který jako by z oka vypadl výše zmíněnému krasohledu. Je to hezké, vedlejší účinek je ovšem ten, že vás možná začne pekelně bolet hlava. Dále, efekty zvukové na tom nejsou ale vůbec dobře. Vysloveně se mi nelíbily. Víc k nim asi nemám co říct. Hudbu neuslyšíte, pokud si ji někde neobstaráte sami.

A nakonec, čím budeme vybaveni? Jako správným kolečkobijcům nám bude dopřáno mnohých paprsků. Tedy, všechno jsou to paprsky, žádné rakety a tak, ale nevadí. Když už nic, mají alespoň jinou barvu a některé střílí jiným směrem (nebo, u těch nebezpečnějších, jinými směry). V temnotě (či spíše barevnotě) prostoru se samosebou povalují i nějaké ty štíty, nebo doplňovače zdraví.

Co ještě stojí za zmínku, je rychlost hry. Nepochybuji o tom, že ji spustíte, pochybuji však, že vám poběží plynule až do konce. Co chvíli se zpomalí, pak zase zrychlí, podle aktuální koncentrace nepřátel. A vsadil bych se, že to nebyl autorův záměr, ale prostě... je té grafiky už nějak moc. Přes tuto nesnáz se ale lze překlenout a snad to i brát jako jistou variabilitu :) Máte-li tedy chuť se vydovádět na nějakém pořádném masakru a nechcete se topit v tělních tekutinách, je Circle Hunter něco pro vás :)