Bloodmasters

Brutální a zábavná multiplayerová pseudo 3d řežba? S kvalitním technickým zpracováním? Asi mi teď moc nevěříte, ale stačí se trochu porozhlédnout po screenech. A to, vážení, není vše, protože i zvuky a hratelnost hrají jednoznačně za domácí a dělají tak z Bloodmasters pořádnou pecku.

Nejprve bych rád upřesnil termín „pseudo 3d“, neboť v tomto případě byl myšlen trošku jinak (zamyslíte-li se nad tím, možná dojdete k tomu, že se jedná vlastně o význam ůplně opačný), než je obvyklé, nicméně jiné slovo se sem prostě nehodí. Hra totiž opravdu je plně trojrozměrná, ovšem na svého hrdinu se samopalem u boku (jakožto i na všechny ostatní) hledíte ze zafixovaného isometrického pohledu a vše proto působí tak nějak ploše.

Abyste to ale špatně nepochopili, grafika je skvělá, jen má dle mého názoru grafický engine v tomto ohledu trochu větší potenciál. Vše ostatní ale vypadá skvěle – dočkáte se tradičních samopalů, minigunů, plazmometů, plamenometů, raketometů i všelijakých jiných metů (ještě minimálně dva další;-), přičemž dohromady to vše tvoří kvalitní grafické orgie. Trochu zklamáním jsou jen postavy veledrsných kruťáků, které máte na starosti, neboť ve hře narazíte všeho všudy jen na dva druhy – červené a modré.

Chtěl jsem nakousnout mapy, ale nejprve bychom se měli vrátit zpět, přeskočil jsem totiž tu nejdůležitější část – totiž hratelnost. Jak jsem již zmínil, je velmi dobrá, ale vás by asi spíše zajímalo, v čem vlastně spočívá, takže: Bloodmasters je v základu stejná jako jakákoliv 2d střílečka – chodíte se supervojákem do čtyř směrů, střílíte, sbíráte powerupy, nové zbraně či lékárničky (a vlastně také náboje) a snažíte se postřílet co nejvíce protivníků. Tedy vlastně o postřílení co nejvíce protivníků jde jen v Deathmatchi a Team Deathmatchi, kromě nich si budete moci zahrát také tradiční Capture the flag a neprofláknuté Scavenger a Team Scavenger.

A nyní zpět k mapám – je jich osm, což sice není moc, ovšem na hraní to rozhodně stačí. Kromě toho již dnes, pár dnů po vydání, si na oficiálním fóru můžete stáhnout nějaké fandovské mapy a autoři navíc slibují nové kousky i v updatech (první update by měl vyjít do dvou týdnů). Bohužel, mapy nejsou nijak detailní a vzhledem k dispozicím herního enginu asi nemůžeme čekat změnu (jsou postaveny na podobném principu jako v Doomu a nemyslím Doom 3), ale ono na tom upřímně řečeno až tolik nezáleží, protože hlavní je v tomto případě účelnost, totiž jak jsou vhodné pro multiplayerové hraní. A to většina z nich je perfektně, vhodně rozmístěné zbraně, teleporty, „přestřelkově“ tvarované místnosti, nečekané výtahy a podobné věci, na které jsme zvyklí.

Jednou ze zásadních věcí u „onlajnovek“ je hráčská základna. Ač by se dalo očekávat, že nyní, chviličku po vydání hry napospas veřejnosti, se budou teprve klást základy herní komunity, skutečnost je docela jiná a díky velké medializaci Bloodmasters nemáte už nyní takřka nikdy problém najít server, na kterém byste si zahráli. Nepotěší jen fakt, že obvykle se hrají jen Deathmatch, Team Deathmatch a Capture the flag – na originální Scavenger a jeho týmovou mutaci téměř nenarazíte, ovšem to se snad brzy zlepší.

Dostáváme se ke konci, a tak mi nezbyde, než poukázat na pár nedostatků. Nejvíce znatelná je nejspíše velice nízká míra originality. Na jednu stranu je pravda, že dobrou multiplayerovou střílečku, která se hraje částečně jako 2d a částečně jako 3d (kupříkladu házet granáty přes zeď je zábava) jsme tu, jestli se nepletu, ještě neměli, ovšem na stranu druhou je nad slunce jasné, že základní koncept, zbraně, styl grafiky i hratelné módy jsou už nehorázně profláknuté. Je třeba ale nadzdvihnout ne zcela zřejmý fakt – multiplayerovou hru tvoří hlavně její hráči, a tak vývojářům, často nezbyde, než sázet na klasický koncept prostě proto, aby jejich hra neupadla v zapomnění. Dalším nepříjemným mínusem jsou relativně závažné bugy, například občas bezdůvodně vypadává spojení, dvakrát se mi povedlo bez znatelného důvodu zaseknout ve zdi a tak podobně. Není jich mnoho a autoři slibují brzkou nápravu, ovšem nepotěší.

Inu, jsme u konce a já se tedy pokusím celou věc tak nějak shrnout a pomoci tak i nedočkavcům, kteří čtou jen perex a poslední odstavec. Bloodmasters je skvěle zábavná, rychlá a tvrdá jak ma být a i přes některé nedostatky určitě stojí za hřích. Komunita okolo ní se rychle rozrůstá, a tak je právě nejlepší doba pro vznik klanů a zaběhnutí se, navíc autoři slibují do budoucna přidávání nových herních prvků. Já tvrdím, že to prostě za stažení stojí a jestliže nemáte na střílečky averzi, nečekejte a pusťte se do hry.