Královna Jezer

Název hry by skvěle sedl na pohádkovou adventuru s happyendem, zatímco screenshoty by se daly napasovat spíše do kvalitního ponurého hororu. Příběh si bere kousek z obého, ovšem hratelnostně se jedná o vysoce kvalitní akční adventuru se skvělou grafikou.

První, co mě napadlo při pohledu na screenshoty této hry a následně i při čtení textového intra bylo, že tahle hra je emo. Příběh nepochopeného vyhnaného prince, který bloudí nehostinnou krajinou a hledá vlastní smrt, k tomu navíc velice ponurá grafika a princ, který chodí zásadně shrbený a hledí do země. Dobře, to ode mě bylo ošklivé, nechám tedy žertů a pustím se raději k vážnějšímu popisu hry, protože Královna Jezer si to jednoznačně zaslouží.

Tak především - grafika je opravdu výjimečná a ukazuje, že dvourozměrná grafika rozhodně stále má co nabídnout, a to nejen v poněkud specifických stylech jako je pixel-art. Zpočátku jsem se trochu bál onoho výřezu, který můžete vidět na screenshotech, zdálo se mi to jako pokus o umělé ztemňování atmosféry, ale přímo ve hře to kupodivu funguje a veškerá grafika je vážně perfektně nakreslená. Bohužel, dost ji kazí animace - u pavouků či chobotnic je to jedno, u zombií se prkennost tak nějak očekává, ale když do vás prkennou pěstí mlátí jakýsi náboženský fanatik, nápadně připomínající jeden český řád, říkáte si, že je asi něco v nepořádku. Tedy vlastně neříkáte, protože na toho narazíte až později - jako první vás totiž trkne samotný princ. To jak je shrbený vůbec nevadí, to k emu patří (sakra, zase jsem to nezadržel), ale jeho animaci by prospělo asi tak dvakrát tolik snímků za sekundu a hlavně nějaká ta inspirace reálnou chůzí, protože princ chodí jako zombie s houserem.

I nad tím se ale dá přimhouřit oko a vlastně se to docela vyplatí, protože pak vás čeká zábavná a chytlavá hra s velmi dobrou atmosférou. Dalo by se říci, že co do hratelnosti se jedná o akční adventuru - chodíte po dvourozměrných, z boku viděných světech, řešíte různé logické úlohy, používáte předměty a mezitím sekáte všemožné humanoidní i skorozvířecí potvory. Hned po prvním levelu jsem byl docela skeptický, protože se mi zdálo, že ve hře více chodím z místa na místo a zase zpátky, než přemýšlím a hra se stává uměle obtížnější tím, že se vždy při cestě zpátky objeví nové potvory, ovšem ukázalo se, že díky tomu, že máte v každém v šesti kol trochu jiný úkol, to vlastně nevadí. Navíc v každém kole přibývá nějaký nový herní prvek, ale za sebe musím říct, že kdyby hra byla delší, asi by poněkud postrádala na zábavnosti.

Před každým kolem vás čeká část příběhu ve formě textu, což má opět svá pro i proti. Příběh je velice zajímavý a i když se do šesti levelů nedají vměstnat žádné velké dějové zvraty, minimálně konec vás rozhodně překvapí (a to nejspíše kladně jako mě). Potíž může být v tom, že ony textové kulturní vložky jsou poměrně dlouhé, ale tady budu sobecký a řeknu, že jestli to nějakého negramotu nebaví číst, tak je to jen jeho smůla a přijde o tři čtvrtiny zážitků (ne-li o víc). Poněkud sporná je ale kvalita textu - autor/ka se snaží o jakousi staročeštinu, která někdy opravdu funguje a krásně dokresluje atmosféru, jindy se však jedná spíše o klišé, které jen přidává textu na nepřehlednosti. Celkově byl můj dojem asi spíše kladný, ale při takovéto práci s jazykem člověk musí být velice opatrný, kvalita textu se může velmi snadno zvrhnout v nevkus.

Do toho všeho zní povedená ambientní hudba - neruší a neoposlouchá se, tak to má být. Kvalita zvuků je poněkud nevyrovnaná, některé zní dobře, ale třeba hekání hlavního hrdiny mě ke konci vyloženě štvalo. A musím podotknout, že i když to může vypadat, že jen řeším různé její nedostatky, je Královna jezer dobrou a docela originální hrou, kterou by si měl alespoň vyzkoušet každý správný freeware hráč.