Alien Abduction Dizzy

Dizzy. Dizzy? Dizzy! A už ho tu máme zase, to klasické vejce s packami a nožkami, které skáče, sbírá různé věci a používá je na těch správných místech. A protentokrát se vměšuje do intergalaktických záležitostí. Je to ok, není to ok?

Mám slabost pro Dizzyho. Přiznávám. Toto je hlavní důvod, proč jsem se ujal recenzování Alien Abduction Dizzy, i když screenshoty nenaznačovaly žádný zázrak.

Po instalaci malého vejcete (no to je paskvil slovo! :-) na můj harddisk jsem hru spustil. První, čeho si všimnete, takové hodně, hodně jednoduché prostředí hry. Neznámý autor měl sice záměr udělat Dizzyho v duchu klasických osmibitových předloh, nicméně tím spáchal podle mého názoru jednu zásadní a kritickou chybu. Naimplementoval do hry 3D grafické prvky. Jak to vypadá v reálu? Pominu-li kvalitu 3D modelovacích schopností autora, které určitě nejsou špatné, pak jemně renderované stroje a postavičky působí v kontextu klasického Dizzy jako pěst na oko. Ještě teď si obkladuji oboustranné monokly v okolí mých bulviček. Samotný princip hry je už v normálu, jak jsem řekl, adventurníci, adventurkyně a adventručata si jistě přijdou na své.

Co s tím? Pokud máte rádi předělávky klasických osmibitových pecek, tak si Alien Abduction Dizzy určitě zahrajte. Nejsem si jist, zda se k ní po dohrání ještě někdy vrátíte, ale hra vám přece jen alespoň trochu polechtá vaše historické ego. Pro ostatní bude dnešní kousek věc, která se v jejich PC ani neohřeje.