Mechcommander 2

Zapomeňte na dlouhé a nudné budování osady, těžbu základních surovin a další mnohokrát provařená témata. Místo toho se připravte se na akcí překypující bitvy obrovitých bojových robotů, desítky různorodých misí a v neposlední řadě utváření vlastních vraždících monster. Mechcommander je jednou z nejpřelomovějších realtimovek a i po letech má stále co nabídnout.

Když před několika lety vydávala společnost Microsoft do světa první díl ze série Age of Empires, způsobila tím nemalou vlnu nadšení. Někteří z nás se ještě ani nestačili pořádně vzpamatovat a Microsofti se objevili na strategickém poli znova, tentokráte se hrou Mechcommander, která ve své době způsobila menší revoluci v žánru, a právě o Mechcommanderovi si dnes něco povíme. Za celou dobu od vzniku prvního dílu a do současných dnů, což už je hezká řádka let, vyšly pouhopouhé 3 díly. První byl jedinečný svým konceptem. Byla to totiž jedna z prvních realtimových strategií, kde nestavíte základnu a poté jednotky, ba dokonce ani netěžíte žádné suroviny. Jednoduše máte přidělen určitý počet Mechů (obří bitevní robot ovládaný lidskou posádkou) a s těmi musíte splnit zadanou misi. Jak to uděláte, záleží z velké míry jen na vás. Cest k cíli vede vždy vícero. Po úspěchu jedničky spatřuje světlo světa Mechcommander Gold, tentokrát je to sice více datadisk nežli plnohodnotné pokračování, ale vzhledem ke své délce a počtu inovací, jej lze s klidným svědomím označit za pokračovatele ságy. Po bitvách z prvního dílu se přesouváme na nová území, která jsou graficky mnohem pestřejší a členitější, nepřítel dostal do vínku krom nových jednotek též notnou dávku inteligence, takže už slepě nenabíhá před připravenou obranu. Nyní se však konečně dostáváme k tomu hlavnímu a tím je Mechcommander 2, ten je na rozdíl od svých sourozenců v plném 3D zpracování a mimo jiné přináší i podporu pro větší počet hráčů v síťové hře.

Princip hry samotné je až dětinsky jednoduchý, chopíte se ovládání několika málo mechů (ve hře celkem 26 druhů), které si před misí sami vyberete a nakonfigurujete (krom mise první pochopitelně). Každý z mechů má určité klady a zápory, menší robot sice unese méně zbraní a nevydrží mnoho zásahů, ale na druhou stranu je mnohem rychlejší. Naopak ty největší monstra jsou neuvěřitelně pomalá, ale odolávají i velmi těžkým zbraním. Zbraně samotné patří rovněž mezi položky, které si můžete upravovat k obrazu svému. Pokud tedy chcete mecha „snipera“, pak není nic jednoduššího než jej vybavit kvalitním senzorem a dalekonosnými raketami či laserovými zbraněmi. Při konfiguraci svých svěřenců si ale musíte dát dobrý pozor na jejich nosnost a rovněž nesmíte opomenout na chladiče zbraní, neb jinak si moc nezabojujete. Mechcommander ale není jen o bojových robotech, ti jsou jen polovinou úspěchu. Nedílnou součástí každého mecha je jeho pilot, mechwarrior. Ten má stejně jako roboti několik klíčových vlastností. Na rozdíl od nich však nelze tyto vlastnosti upravovat před každou misí. Vlastnosti pilotů se totiž pomalinku vylepšují automaticky po každé misi, v závislosti na úspěšnosti toho kterého pilota. Jako další zajímavý prvek jsou hodnosti jednotlivých mechwarriorů, kdy vždy při povýšení můžete zvolit jednu z klíčových dovedností, trochu mi to připomnělo systém perků použitý ve Falloutovi.

Samotné zpracování hry je velmi dobré a je vidět že si tvůrci dali skutečně záležet. Jistým rozporuplným prvkem pro mne samotného byla ale grafická stránka hry. Vše je sice zpracováno ve třetím rozměru, ale oproti svým dvourozměrným předchůdcům tomu chybí detail. Je to trochu jako bez duše. Neříkám, že přímo špatné, to určitě ne, ale není to úplně takové jaké by to mohlo být. Hudba a zvuky jsou průměrné, tedy nenadchnou ani neurazí. Naopak docela slušně je do hry zakomponován dabing, kdy vám přímo z velína říkají co máte dělat a tak se nemusíte ohlížet na textové výpisy o popisech jednotlivých misí. Zajímavý je také multiplayer, který má určitě své kouzlo a tak by byl hřích se o něm nezmínit. Úplně na konec dnešního povídání ještě dodám, že verze jež se vám dostává je vlastně verzí vývojovou, tedy včetně zdrojových kódů, máte li tedy potřebné předpoklady a hlavně chuť, není problém vytvořit vlastní modifikaci, kampaně, či úplně jinou hru na základu Mechcommandera. Jak sami vidíte Mechcommander je gameska, ve které si každý najde to svoje a tak ho s klidným svědomím mohu doporučit všem, bez rozdílu zkušeností se strategiemi nebo jinými hrami.

Poznámka: Hru spustíte jedním ze tří souborů ve složce \FinalBuild a to MC2Pro.exe (doporučeno pro většinu PC), MC2Rel.exe (především pro starší PC) nebo MC2Dbg.exe (což je debugovací verze pro řešení případných problémů). Je přítomen i editor scénářů, který jsem však blíže nezkoumal.