Battle Pong

Dnes se povede boj na život a na smrt! A nebude to jen klasický Pong, v čem se bude bojovat...Vyzkoušejte i vy snadnou, ale velmi zábavnou hříčku, kterou vám nyní nabízíme!

Originální spojení několika herních motivů dalo vzniknout kupodivu ne nesmyslnému mišmaši, ale celkem velmi zábavné hře. Jak se dozvídá hráč z názvu gamesy, prvním konceptem je pong. Tahle prastará gamesa je v poslední době naprosto typická tím, že se spojuje s náměty jiných hříček, aby pak vytvořila nové zajímavé variace. Často tak vznikají sportovní hry, tenis, fotbal apod. (např.Football Pong, Hockey Pong a Pong 3D Tennis) Dnes je tu tedy Battle Pong, což také není úplně nicneříkající název.

Když si představíte Pong v jeho nejklasičtější podobě - dvě odpalovací plošinky, kulička, která se mezi nimi pohybuje, odráží se všelijak do stěn a vyhrává ten, na jehož kontě je nakonec méně ztrát kuličky. Stejně je tomu i zde. Vše se odehrává na jakémsi obdélníkovém hřišti, které zdánlivě svým středovým kruhem připomíná hřiště fotbalové, nicméně tato podobnost je zřejmě čistě náhodná. Dále si na něm všimněme po obou bočních stranách dva modré proužky. Zápas se rozbíhá zcela nenápadně tím, že se k vám ze středu rozletí kulička. Buď ji zasáhnete a odrazíte směrem k soupeři, nebo ne, pak se odrazí od stěny za vámi. Ono hřiště má totiž velmi pružné stěny (lajny). Každým nepovedeným pokusem zasáhnout kuličku se vám ale odečte část z ukazatele zdraví, takže je dobré být stále ve střehu. Právě pod tímto indikátorem se nalézají tři čtverečky. A v nich se vám během hraní nahodile objevují rozličné zbraně, jež můžete proti soupeři využít. Ať už jde o spršku střel do tří stran, nebo o samonaváděcí střelu, o zvětšení své odpalovací plošinky, nebo naopak o její zmenšení sokovi. Můžete si také otočit směr ovládání (takže klávesa, kterou jste až dosud stiskali pro povel nahoru, bude nyní směrovat plošinku dolů). Těchto nepříjemných zbraní není mnoho, ale jejich počet je dostačující. Samozřejmě i soupeř tyto zbraně čile využívá. Hra končí ve chvíli, kdy jednomu hráči dojde zdraví.

Battle Pong lze hrát ve dvou variantách. Buď si můžete zahrát sami proti svému počítači, nebo to zkusíte ve dvou lidech proti sobě. Je jasné, která možnost je lepší, ale zase ovládání si vyžádá svou daň. Pro pohyb plošinky využijete dvě klávesy, pro zbraně pak tři. Dva lidé mačkající se u jedné klávesnice, to není to nejlepší možné řešení. Ale při troše skromnosti, proč ne. Když se ale rozhodnete pokusit se potupit svůj počítač, pak si ještě můžete zvolit obtížnost. Ze začátku upřímně doporučuji zvolit si tu začátečnickou a nehrát si na mistry světa. Přece jenom je dobré zažít si pořádně co a jak. Kulička už na úroveň beginner často vyletí velmi rychle, a kdo nereaguje ihned, může názorně zjistit, co to znamená pomalá reakce a jak je neúčinná. Skutečně je nutné vnímat pohyb kuličky stále a nemyslet na deset věcí okolo. Bezesporu se brzy vypracujete na úroveň, kdy to tomu vrčícímu stroji pod stolem nandáte i na nejvyšší level. Po skončení zápasu si můžete dát odvetu a nasbírat další body. Aby bylo jasno, za úspěchy získáváte ohodnocení, nicméně pokud se chcete svým umem pochlubit na internetu, budete si muset zahrát on-linovou verzi Battle Pong, jak je tomu u Miniclipu zvykem.

Technické provedení hříčky je střízlivé. Grafika, ač působí poněkud schematicky, není vadou. Je přehledná a domnívám se, že i vydařená. Nebyl by problém zabalit gamesu do nějakého líbivějšího kabátku, ale proč být zbytečně přehnaně efektní, účelnost má též své kouzlo a zde to na škodu rozhodně není. Zamrzí chybějící doprovodná melodie, která se tak stává jedinou výraznou chybkou na téhle jinak docela povedené arkádě, jež vás má šanci dobře pobavit.