Pazoo 4

Přichází čtvrté pokračování série Pazoo! Číslo čtyři už je úctyhodné, jestli se také geniální logická hříčka stává ve svém dalším pokračování úctyhodnou, se dozvíte hned!

Začalo to okamžitě ve chvíli, kdy se mi na monitoru objevila úvodní obrazovka k dalšímu pokračování série velmi nápaditých games Pazoo. Upřímně řečeno, nečekal jsem nic extra (kdo některý z předchozích dílů hrál, ví, o čem mluvím), ale to, čeho se mi dostalo, jsem tedy neočekával ani náhodou. Ta obrazovka byla totiž naprosto stejná, jako byla v Pazoo 3. V tu ránu jsem pochopil, že něco není úplně v pořádku a v duchu se modlil, aby se mé hrůzné tušení nenaplnilo do konce.

Jestliže jste četli některou z mých recenzí na Pazoo (Pazoo 1, Pazoo 2, Pazoo 3), bezesporu jste zjistili, že mě tato série připadala dobrá a zajímavá. Nabízela totiž perfektní zábavu, odreagování a dobré pocity, pokud se člověk prokousal z jednoho kola do dalšího, a to i přesto, že to je řada hříček logických (a nebo právě proto?). Princip zůstával od prvního dílu stejný, jen prostředí se vždy alespoň trochu proměnilo. Dodávalo to jednak na atraktivitě, jednak to znamenalo, že se hráč neznudí; ony by to totiž byly nakonec shodné hry, kdyby si zachovávaly jak princip, tak vizuální zpracování. Jenže ouha, nastala změna. Má neblahá tušení se splnila do puntíku. Nejprve jsem měl pocit, že mě šálí smysly a že jsem si omylem opět spustil Pazoo 3. Jenže už když jsem se pozorněji podíval na úvodní obrazovku, byla mi tato domněnka vyvrácena přece jen jedním rozdílem od posledně. Místo nápisu Part III se zde skví Part IV. Bohužel. Začal jsem tedy hrát a vše se potvrdilo. Prostředí je naprosto stejné, stejně jako doprovodná melodie. O podobnosti „jako by si z oka vypadly“ nemůže být ani řeč, tohle není podobnost, to je kopie.

Nechci tu nyní ubírat Pazoo 4 na zábavnosti, přece jen to stále ještě není pouze vzezření, co by určovalo u logických games míru jejich zábavnosti, ale chci dát zřetelně najevo, že takový tah se mi od autorů nezdá ani trochu seriózní. Představují Pazoo 4 jako novou hru, nikoli jako, dalo by se říct, datadisk. Obtížnost nedoznala žádných změn, opět začnete od jednoduchých úkolů a postupně se dopracujete k těm složitějším. Pazoo je vlastně jeden a tentýž námět a ony úkoly se postupem doby začínají stávat profláklými, protože, marná snaha, člověk se vycvičí a už velmi rychle dojde k nápadu, jak se ze sebesložitější situace dostat. Obtížnost by mohla být skutečně vyšší.

Nezavrhuji v žádném případě Pazoo 4, i když bych byl mnohem raději, pokud by se nějaké změny přece jen udály. Kdo má Pazoo rád takové, jaké je, nebude rozhodně zklamán, nicméně nadšení by také nebylo vhodné čekat, nedostaví se. Nezbývá než pevně věřit, že páté pokračování, jež na sebe nenechá dlouho čekat, bude znamenat větší přínos.