Defender

Už název dnešní gamesky lehce napovídá, ale rozhodně neprozrazuje vše! Pečlivě si seřiďte svou mušku a uklidněte se, ať se vám neklepou ruce. Japonský útok totiž právě začal.

Ano, ano, ano! Pokud ve vás vyslovení názvu Defender vyvolalo neblahé tušení, vyvolávající reminiscence na tituly, jež neustále opakují své téma, asi nemáte krátkou paměť. Vámi ovládané dělo, jímž sestřelujete houfně padající nepřátele, je vskutku „originální.“ Hrálo se to před dvaceti lety, hrálo se to loni, proč by ne i letos, říkají si zřejmě mnozí autoři, a tak na nás za našeho neustálého spílání chrlí v neustávajícím proudu totéž, ovšem zabalené do jiných obalů. Ale škoda mluvit. Z této skutečnosti se již pomalu stává pravidlo, takže nemá cenu je neustále opakovat. Abych nebyl úplně negativní, mohu poznamenat, že se najdou i výjimky potvrzující pravidlo, jako např. Microcosm, jenž nebyl díky svému poměrně slušnému provedení odmítnut jako absolutní ptákovina, ba byl velmi vydařený. Odrazovat mohla jen velikost stahovaného souboru. Připomenout bych mohl také velmi pěkně vyvedenou hříčku Onslaught, kde jste se posadili do kulometného hnízda a chránili karibský ostrůvek.

Jenže teď je tady Defender. Že budete něco bránit, je jasné, ale co? Na tuto otázku se vám odpovědi nedostane. Ať je to ostrov, poloostrov nebo cokoli jiného, realita vás rychle vyvede z neplodného přemítání. Na obloze se totiž začnou prohánět japonská letadla. A nejsou to letadla ledajaká, ve svých vnitřnostech totiž nesou něco, co chtějí shodit právě na vaši zemi. A věřte mi, hospodářská pomoc to není. Jsou to totiž nefalšované japonské jednotky, o nichž poprvé slyším, že se od 2. světové války zapojují do bojové akce. A vám, jako obsluze protivzdušné obrany, nezbude nic jiného, než do otravných Japončíků začít pálit tak, aby se jich co nejméně dostalo živých na zem. Pokud při tom zlikvidujete i nějaké to nepřátelské letadlo, bude to jedině dobře. A protože další známý fakt o Zemi vycházejícího slunce říká, že je to přelidněná země, autoři to nemohli pominout. Japončíků, snášejících se vstříc vaší hlavni, totiž rapidně přibývá - ve hře plynule přecházíte mezi jednotlivými úrovněmi. Jakmile sestřelíte stanovený počet vojáků, aniž by vaše země byla jimi obsazena, jsou již usazení vojáci smazáni a začíná se znovu, jen počet vojáků a letadel je vyšší. Budete se tak mít čím dál víc co ohánět, abyste drželi situaci jakž takž pod kontrolou. A stav je horší a horší.

Graficky je hříčka vyvedena spíše spartánsky, kdyby obsahovala nějaké lepší efekty, určitě by to nebylo na škodu a požitek hráče by to jen zvýšilo. Ovšem nechci toto ztvárnění naprosto odsoudit, to by též nebylo úplně objektivní. Kdo razí názor, že jednoduchá hra by měla mít jednoduché provedení, bude jistě spokojen. Totéž se týká i zvuků, oceňuji (v případě podobných games to není ani dnes úplně samozřejmé), že zde nejsou na úplně tragické úrovni. Kvality Onslaught ani Microcosm Defender nedosahuje, ale přesto se dá říct, že mezi tyto světlé vyjímky patří.