Senatry

Tvůrci z LeKool vytvořili už mnoho her (eDragon, Ninjawaz, Caesary) a většinou se jedná o poměrně vydařené RPG a strategické hry. Jak si povede Senatry, která vypadá jako většina realt-time strategií dnešní doby? Řekněme, že to není tak zlé ani dobré.

Pokud nejste úplní benjamínci na poli webových her, pak si při prvních krocích v Senatry budete připadat, že jste už podobné místo navštívili. Vše skutečně vypadá jako přes kopírák. Máte tu město, které budujete ve stejném stylu – máte partu dělníku, kteří zvyšují úroveň hlavní budovy a postupně i domků, tržiště, arény, kasáren, atd. Přičemž každá budova má své speciální užití a většina se objeví až po dosáhnutí určitého levelu vašeho senátu. Máte tu bojiště, která patři vždy ke kusu světa, kde se zrovna pohybujete a tak dále a tak dále. Naštěstí je systém hry celkem jednoduchý na pochopení, takže se Senatry určitě hodí pro začátečníky.

Historický svět

Celý svět je zasazen do starověku, kdy světu kralovaly antické světy jako Řím, Řecko, Makedonie nebo barbarští Galové a Germáni. Všechny PvE bitvy (tedy boje s herními postavami) jsou zasazeny do všech těchto světů a hrdinové, které musíte porazit a poté máte možnost si je najmout, jsou reální a jakoby vypadli z učebnice dějepisu.

Architektura vašeho města a celý grafický kabát včetně NPC postav reálné znázorňuje ono dávné období. Sice by se mi líbila možnost výběru vizáže budov nebo stylu města, ale tato možnost tu zcela chybí.

Je zde vůbec něco jiné?

Průběh až do pokročilé fáze hry je bohužel také bez rozdílu od podobných typů her. Od prvních krůčků, kterými vás vede povedený tutorial, až po dosažení určité úrovně, ztracení imunity a připojení se k jedné ze tří stran. Každá skupina reprezentuje jednu z nejmocnějších rodin Říma.

Boje s jednotkami a hlavními hrdiny, kdy se musí několik hráčů spojit, se dá také zařadit do kolonky „klasiky“. V pozdější fázi hry, kdy se konají nájezdy na území ovládané nepřátelskými rodinami, jsou přeci jenom nějaké zvláštnosti. Jedná se o určitou formu diplomacie, ale možnosti jsou velmi omezené a v podstatě se vztahují na vyprovokování války.

I výzkum, trénování hrdinů, zisk a vylepšování předmětů nepřináší zhola nic nového. Při budování je limit, kdy je skupina dělníků vyčerpána a nemůže stavět, docela slušný (celé čtyři hodiny), ale to je bohužel jenom jeden z mála znatelných rozdílů.

Grafická stránky hry

Při psaní mám opravdu problém najít na hře něco, co si zasluhuje slušnější ohodnocení a tím je určitě visuální stránka. Detaily, animace a použití barev je na velmi dobré úrovni. Někdo si dal i docela práci s hlavní mapou, která na mě udělala opravdu dojem. Hudbu nebo specifičtější zvukové efekty zde nehledejte.

Chápu, že dojit se má dokud kráva dává a v tomto případě je Senatry už dojnice v posledním stádiu, kdy ještě nějaký ten litr mléka dostanete. Od revoluce v podání webových her jako Dynasty Saga nebo Warflow uběhlo už hodně vody a jakoby tvůrcům docházely nápady. Senatry není špatná hra, je prostě jenom tuctová.