Golden Age

Zlatý věk v podobě Golden Age nás vrhá do doby středověku a kloubí dohromady prvky reálné strategie s troškou fantasie. Pokud do kotlíku, kde se hra vaří, přidáte i špetku RPG a krásné visuální zpracování, pak dostanete dort v podobě dnešní webovky.

Pocit, že se vrháte do strategie, která vypadá jinak a nejspíše nabízí i mnohem více, než je dnes běžné, je reálný. Když jsem si zakládal svůj účet a rozhodoval se, ke které straně se přidám (tři, liší se klasicky – silnější útočení, obrana a produkce), v duchu jsem si listoval všemi možnými webovými strategiemi a snažil se Golden Age k něčemu přirovnat. Během hraní ovšem toto smýšlení začalo ustupovat.

První kroky člověk vědou do Sanctum Palace, kde záhy zjistíte, že jste pouze poddaným, i když Sir, a plníte různé úkoly vašeho vládce a dalších sloužících. Je to takový "hup na questy". Příjemné bylo, že se můžete vydat i do ulic, kde nalezete dalších x NPC postav, které nabízí hlavní i vedlejší úkoly. Jak hra pokračuje, a vy se vypracováváte, mění se i „příběh“ z „dobyj vesnici“ na „ovládni svět“. Úkolů je dostatek a málokdy se vám stane, že vás začnou nudit.


Jakmile vystrčíte paty z hradu, ocitnete se v celém světě, který je rozdělen na tři zóny. Tedy ty, které spadají pod váš národ a pak ty nepřátelské. Můžete je navštívit, ale to jsou spíše starosti pokročilejší hry a větší armády. Hlavní záležitostí tedy je váš hrad a blízké okolí.

Vývoj vašeho města spadá do klasického rázu. Jsou zde budovy (i když ve větším počtu) na produkci kamení, železa, dřeva a jídla. Pak domky pro obyvatele, kasárny, hlavní náměstí, hrady,…. prostě zde ten pocit něčeho jiného rapidně ubývá. Sice se zde pohybují lidé a animací je zde dost, přesto nic nového a ani zajímavého. To stejné se vztahuje na výzkum, najímání vojáků, atd.

Samotná mapa světa je už o poznání lepší. Narazíte zde na různé bonusové doly, farmy, vesnice pro budování dalších měst a hromadu ostatních hráčů. Pohyb vašich armád můžete přímo vidět. Dobývání soupeřů a tím získávání hradů je velmi jednoduché a začít budete prakticky moci hned po ukončení doby hájení (pět dní je hodně, ale dá se to zrušit).

Zajímavě nezajímavý boj

Tedy až na zajímavé získání úkolů, které moc neomrzí, se začínáme pohybovat na známém písečku. Boj toto smýšlení možná změní. Pokud se setkáte v boji v Dungeonech nebo s PvE a PvP soupeři, pak se vše odehrává ve stylu sběratelských karetních her. Až na to, že se pouze dozvíte o výhře nebo prohře. Většinou to znamená, že jste si vedli dobře, nebo ztratili celou armádu (naštěstí se jednotky dají částečně léčit). Až na určitě limity (většinou velikost armády), zde není zrovna moc prostoru pro strategii a z této části hry si odnáším jisté zklamání. I když to vypadá pěkně.

Pay-to-win

Jedna věc je v Golden Age jistá. Pokud chcete mít větší šanci na přežití, dobré umístění a dokonce možnost navštívit jednu high-end oblast, pak si musíte připlatit. Právě hráči, kteří pustí nějakou tu korunu, dostávají velké výhody. To je v mnoha hrách normální, ale zde je rozdíl velký a znatelný. Pokud se setkají dvě stejně velké armády, většinou vítězí právě ten, komu u obličeje avatara bliká VIP nebo mu na bankovním účtu chybí nějaká částka. Nejvíce je to znát u generálů. Ve hře je jich 8 epických (tedy nejlepších), ale na ty zapomeňte. Pokud budete hrát dlouho a jste šťastlivci, může se vám stát, že získáte lepší základ.

Závěrem bych chtěl říci, že nechci Golden Gane strhat. Hra má mnoho světlých chvilek v podobě velmi, ale velmi vydařené grafiky s výbornými detaily. Udílení questů a jejich plnění je zábava a právě možnost pobíhání mezi NPC postavami a žvatláním se hra nejspíše bude zamlouvat i ženskému pohlaví. Přesto mi vadí dvě hlavní věci. Jsou to právě nudnější souboje a velké zvýhodnění platících hráčů. Když budete mít štěstí, vydržíte dlouho, když ne, tak jsou na internetu další stejně dobré hry.