Exoplanet war – zakuste válku tří planetárních ras

Snadný začátek…. možná

Rozepisovat se jakkoliv o registraci, která je klasická (registrace, login a jedete), by bylo asi značně zbytečné. Jediné, na co bych rád upozornil, je volba serveru na kterém budete hrát. V době, kdy jsem hru hrál a recenzoval, bylo funkčních dohromady šest světů. Z toho pět maximálně plných, pokud byste se přihlásili. Ale v serveru, kde ještě nemáte účet, si budete znovu volit rasu a hrát od začátku. Při naplněných serverech se toho člověk nemusí leknout, ale pokud v budoucnu přibudou nové, může to způsobit překvapení samotného hráče a matoucí myšlenky, že člověk musí hrát od začátků.

Před samotným vstoupením do hry si vybíráte ze tří ras. Výběr je trvalý a nedá se na daném serveru měnit. Tři možnosti jsou vzhledem celkem originální, ale charakteristikou vám budou připomínat poměrně častý jev – lidé, zlí z vesmíru a techničtí mágové z vesmíru (každý má nějakou přednost).

Škola hrou

Tutorial není dobré přeskakovat. Ti zkušenější jistě nebudou marnit čas čtením a učením orla létat, ale přišli byste o velkou zásobu surovina jako odměnu za splněný úkol, ale hlavně byste nemohli stavět až tři budovy naráz po dobu 72 hodin. Hra vás na to předem neupozorní (nebo jsem si aspoň nevšiml), což beru jako velké mínus, který může hodně hráčů odradit.

Začátečnické úkoly jsou opravdu jednoduché a doslova vám popíší přesný chod vaší kolonie a klasická pravidla. Ovšem v pozdějších fázích je jejich plnění dlouhé, ale odměny o to bohatší.

Budování, těžba a budování

Stavebním prvkem jsou tři suroviny – Metal, Gem a Aqueous. Nemusím asi dodávat, že potřeba jsou všechny tři. Můžete se také těšit na tajemnou látku Xeno, která se později ve hře používá jako látka na přeměnu v tolik potřebné energie. Bez té jste pěkně nahraní a nikdo vám bez ní nebude chtít produkovat a tvořit. Budov je přes patnáct a to nepočítám obranné věže a doly. Každá může být vylepšena více než mnohokrát a v pozdější fázi hry se cena za vylepšení blíží astronomickým číslům. Tímto pádem budováním strávíte většinu času v počáteční fázi.

Budovy se dělí na výrobní jednotky, výzkum, získávání energie, diplomacie, atd. atd. Každá má svůj úkol a nestane se vám, že se do žádné nepodíváte. Na hráči poté leží důležitá rozhodnutí, do které oblasti investovat, to také může záležet na pozici v alianci.

Armáda jak u mravenců

Vojsko se dělí na dvě skupiny – pozemní a vzdušné. Nebudu chodit kolem horké kaše a prozradím, že jakmile se vaše kolonie rozrostou jak ve velikosti, tak v počtu, budete mít pod palcem tisíce jednotek. Uchovat si přehled může hráč pomoci názvů a také velitelů, kteří tu reprezentují pozice hrdinů. Mají vlastní specializace a i různé atributy dávající vaším armádám občas i slušné bonusy. V tomhle mě hra velice potěšila, i když máte hromadu vojáčků a letadýlek, přesto si dokážete udržet přehled.

Boj je tu čistě automatický. Nějakou skupinu někam pošlete a poté dostanete hlášení, jak si vedly. Plenění a dobývání lepších protivníků je docela věda a doporučuji si kdyžtak pročíst fóra nebo různé diskuze. Doba hájení je zde 72 hodin a opravdu je to velmi dobře zvolená časová délka.

Výzkum je pekelnou radostí

Pro tvoření většiny jednotek, ale i bonusů pro boj nebo možnosti kolonizovat je potřebný výzkum. Ne, že by tomu bylo ve většině her jinak, ale zde se vše vztahuje na jednu budovu, která produkuje určitý počet bodů za hodinu, které se dají poté přeměnit na různé stupně technologie (jsou zde možnosti, jak získat rychleji body, ale to bych vám kazil překvapení). Bohužel je zde jeden nepříjemný problém, tedy pro hráče mého typu, který rád ve strategických hrách brzo expanduje.

Popíšu vám průběh problému:

„Hmm, pro tuto leteckou jednotku potřebuji pátou úroveň Xenoněco a Optolilbla.“

Není problém, za pár hodin je dostatek bodů a přemýšlím do čeho investovat výzkum dále.

„Rád bych viděl své jednotky lépe bojovat…. tady to máme – válečné technologie.“

Velké množství různých větvení a člověk si opravdu vybírá, já se soustředil na pozemní jednotky, a tak vybírám danou možnost. Dále se moje kolonie rozrůstá, já plením okolí a přemýšlím o vybudování nové kolonie v nedalekém sektoru.

„Dosažen maximální počet kolonií? Safra, takže musím výzkum zaměřit na Zvýšení limitu kolonií“.

V tu chvíli mi vypadly oči z důlků, jelikož jsem potřeboval 2500 bodů výzkumu, což v té době bylo něco mezi 4 dny čekání a věčností.

Předem podotýkám, že jsem měl laboratoř lvl. 15 a to už je v této hře velmi slušná úroveň. Při představě, že každá vyšší úroveň výzkumu vyžaduje více bodů, mi stekla kapka potu až někam k patám.

Zde se nejspíše tvůrci rozhodli přitlačit na pilu v podobě nákupu bodů, které vám pomůžou prakticky ve všem od výzkumu až po boj. Hry tohoto typu musí z něčeho žít, ale nerad vidím, když tím trpí hratelnost v podobě expanze a výzkumu. Pro hráče se stylem pomalého růstu to nebude problém, ale druhá skupina může být zklamána.

Z Exoplanet war si odnáším rozporuplné pocity. Na jedné straně mi hra nabídla pastvu pro oči, pocit ovládání velkého počtu malých částí, které tvoří celek a přitom neztratit přehled. I různé války, plenění a diplomacie je zde na dobré úrovni (pokud nenarazíte na prázdnou oblast, kde nejsou aktivní hráči). Ale na druhou stranu zde kolísá hratelnost hlavně v otázce rozšiřování svého pole působnosti. Hráč nemůže očekávat, že po dvou týdnech již bude mít například dvě nebo dokonce tři naplno šlapající základny. Hra má několik originálních prvků, které tvoří falešný pocit novosti, a později zjistíte, že je to pouze převařená voda, která chutná stejně. Přesto hru klidně zařadím do úrovně lehce nadprůměrné.

Na závěr ještě odkaz, hrajte zde.