Zombie Pandemic - Braaaains.....

To se takhle ráno probudíte, vykouknete z okna a zjistíte, že se opravdu něco děje. Už ze zkušenosti víte, že před budovou, kde bydlíte, nikdy nestál tank a stará Blažková nesnídá lidské ruce. Důvod není vojenské cvičení ani nečekaná chuť, ale bohužel virus, který se rozšířil a mění normální lidi na nemyslící zombie s vámi na svém jídelníčku.

Čas vykouknout ze dveří

Začátek hry je doprovázen klasickou registrací a tvorbou vaší postavy. Na výběr je několik postav, ale velké možnosti úprav nečekejte. Pak se ještě podívat na vaše schopnosti, kterými je hbitost (většinou pomáhá při útěku), síla (kolik toho unesete a možnost vyhnutí se nějakého toho útoku z blízka), konstituce/tělesný stav (počet hp tedy životů, které dostanete při přechodu na další úroveň postavy), chytrost (důležité při plnění úkolů), střelba (nejspíše nejdůležitější vlastnost, čím vyšší, tím většin šance na zásah), boj na blízko (pokud se vám nějaký holomek dostane až k tělu), technická zručnost (opět důležité při misích).

Že já raději nezůstal v posteli

Celé město, ve kterém se pohybujete, je rozděleno na hlavní mapu a přiblížení každé oblasti. Hlavní mapa je určena hlavně pro pohyb a orientaci, přičemž přiblížení určité oblasti se používá při lovení zombií, plnění úkolů a rabování. Nejprve je člověk krapánek zmaten, jelikož herní svět je obrovský a to jste pouze v první ze tří částí města. Hra vás toho moc nenaučí, prostě vás hodí do vody plné zombíků a vy se nejen musíte naučit plavat, ale poradit i těmi co se po vás sápou. Doporučím vám si nejdříve prohlédnout hlavní mapu, kde je několik vysvětlivek. Ale jak to v takovém nakaženém světě chodí, vy nevíte co, proč a kde hledat nějakou záchranu. Takže...

Je načase si protáhnout nohy

Průzkum je základní věc, co se člověk snaží provádět. Prolézá ulice, baráky a za každou cenu by se ještě neměl pouštět do rvačky s nemrtvými, dokud neposbírá nějaké ty zkušenosti a hlavně zbraně. Pokud vás někdo napadne, vzít nohy na ramena není žádná ostuda. Mně osobně chvilku trvalo, než jsem pochopil, že poflakování kolem kancelářských budov (kde jsem měl úkryt) nemá valný smysl a vydal jsem se hledat štěstí do centra mapy.

Rabování ve světě mrtvých není zločin

Než se mi podařilo najít nějaké přeživší, prolezl jsem desítky aut, vojenských vozů, obchodů, mrtvol a odpadkových košů abych zjistil jednu věc. První polovina věcí, které najdete, se dá k něčemu použít (většinou jako zbraň na blízko, stavění barikád, nebo se to dá házet), druhá polovina je naprosto nepoužitelná (ale aspoň se při popiscích každého předmětu mnohdy pousmějete) a třetí polovina je prostě k ničemu. Tvůrci se opravdu s množstvím věcí ve hře nepárali a platí pravidlo, že v tanku najdete spíše náboje než dámské noční šaty a tento systém platí pro všechny různé obchody a vozidla. Já měl štěstí a v jednom odpadkovém koši jsem našel pistoli (sice brak, ale aspoň něco).

Energie není nekonečno

Během vašeho putování a rabování si člověk všimne několika barevných „měřidel“. Není těžké pochopit, co je co. Něco je zdraví, něco zkušenosti a v neposlední řadě i kolik toho sebou nesete. Co je ovšem pro začátek nejdůležitější je SP (Stamina points). Každý pohyb, strčení hlavy do odpadkového koše nebo i výstřel stojí nějakou energii, která se sice průběžně doplňuje, ale jakmile uprostřed ulice padnete vyčerpáním, tak se můžete už jenom modlit (pokud nemáte nějakou věc, která vám dodá trošku té energie). Hra vás tím vlastně nutí stále plánovat dopředu a snažit se odhadnout další situaci, což jsem velmi uvítal, ale občas i proklínal.

Ahoj občane, něco od tebe potřebujeme

Ano, mise jsou také součástí hry, a jakmile se vám podaří najít nějaké útočiště, tak se vám naskytne několik možností (podle toho kde se nacházíte) jestli jít plnit nějakou misi, odpracovat si nějaký dolar, nakoupit nebo prodat co jste našli nebo trénovat vaše schopnosti. Prakticky nikdy nejsou všechny možnosti pohromadě (krom misí), ale různě rozstoupené po mapě. Mise jsou opravdu různorodé a opakují se jenom ty ve stylu: dojdi pro zásobu nebo odjisti nevybuchlou bombu.  Většina by se dala označit i za velmi originální.

Smrt číhá venku aneb boje kdykoliv a kdekoliv

Ve hře opravdu můžete umřít (v budoucnu tvůrci dokonce slibují, že se z vás může stát zombie). Abyste se nestali cílem zombií, pak se musíte na dobu nehraní uchýlit někam do bezpečí. K tomu slouží právě útočiště přeživších nebo tzv. safe houses, tedy místa, která jsou vybudována pro bezpečnost hráčů. Ale má to háček, nejdříve se musí postavit. Rozhodnutí je čistě na vás, jestli budete samotář a zkusíte si vybudovat něco vlastního (nedoporučuji) nebo se přidat ke klanu, který už má slušnou síť oněch bezpečných pozic (kde se dá i trénovat). Pokud totiž ukončíte hru a zůstanete na ulici, tak se na vás po pár hodinách vrhnout nakažení a vy se s nimi musíte utkat, jakmile se znovu přihlásíte. Pokud nejste Rambo, tak nemáte šanci.

Boj probíhá na kola, to znamená, že nerozhodnete, jestli zaútočíte, přiblížíte se k cíli, nabijete nebo prstě zdrhnete. Po vašem rozhodnutí je na tahu protivník nebo celá skupinka nepřátel. Boj se bohužel takhle stane brzo stereotypním. Nepřátele můžete sami vyzvat nebo na vás tu a tam zaútočí. Dávejte si ale pozor na druh protivníků, ne všichni jsou zombie.

No jasný, už vím, jak se to hraje, ale jak to vypadá?

Od grafiky nečekejte žádné zázraky, pohled je z pěkné výšky ve stylu 2D, vše v kreslené podobě, která ovšem není vůbec špatná a občas dodává hře atmosféru. Ale jako obvykle záleží na tom, co se člověku líbí.

Hra krapánek postrádá nějaké zvuky, ale můžete si aspoň zapnout radio pro slušnou hudbu v pozadí.

Celý tento svět se nedá projít ani za měsíc ať už z důvodu velikosti, možností a pracovitostí týmu, který stále něco přidává. I když jsem se docela rozepsal o různých možnostech a náplni, stále vás čeká poměrně hodně překvapení a velká porce zábavy.