Sword and Honor

Webovka založená na slovanské mytologii, to je jasná volba. Kombinace grafické a textové hry, která kloubí strategii a RPG žánry je také obrovským lákadlem. Ale vysvětlete mi jedno, proč jsou některá slova v azbuce?

Do Sword and Honor jsem se vrhl, když otevřela své brány v open beta testu a to přesně verzí 0.9.8. Některé beta verze jsou už jenom kousek od první oficiální, a tak my recenzenti některé věci nebo dokonce chyby ignorujeme, jelikož víme, že se brzo opraví, ale ve Sword and Honor na mě koukalo několik docela zajímavých překvapení.

Ale nejdříve něco o hře a její náplni

Už jsem napověděl, že se budeme pohybovat v mytologii a fantasii slovanské kultury. Ona je totiž hra rozdělena na sekce, kde se budete mlátit v turnajích a duelech s NPC postavami a hráči různého ražení, abyste se hned poté vydali na budování vašeho města a válečné tažení s vlastní armádou. Skloubit RPG a strategii není nikdy jednoduché, ale tady se to povedlo hlavně nepřekombinováním a nižším počtem aktivit.

Začínáte na úrovni jedna, tedy holobrádek s dřevěným mečem, a musíte splnit několik úkolů, duelů a vyhrát pár turnajů, abyste postoupili na další level. Těch je ve hře šest a s každým vypadáte lépe, hlavně se na 3. úrovni můžete vrhnout na vytváření armády a s tím je spjatá i strategická část, plus stavíte vlastní město.

Víly, vodníci, zbojníci a další mytologická havěť

Tohle byl ten hlavní popud k tomu, abych se do hry pustil. Moc často se nenaskytne šance nakopat zadky polednicím, vodníkům, vílám, zbojníkům a spoustě dalších prazvláštních tvorů. V duelech a turnajích, které musíte chtě nechtě podstoupit, se vyskytnou v hojném množství. Aby vše nespadlo do monotónního likvidování magických stvoření, budete bojovat i s lidskými protivníky.

K tomu osobnímu boji mám ale jednu připomínku. Jelikož hra nemá žádný tutorial, nebo jsem žádný nenašel, přesně jsem nechápal bojový systém. Jakmile máte malé hodnoty útoku a obrany, tak vám i šotek, který vás na obrázku může max. tahat za vlasy, zlikviduje během pár kol boje a to i když máte skvělé brnění nebo zbraň. Právě jakékoliv chybějící hodnoty a charakteristiky protivníků vám nedávají příliš mnoho šanci pochopit, co děláte špatně.

Stavěni městečka a války

Jak jsem už říkal, po dosažení třetí úrovně se pustíte do budování budov a armády. To nabízí novou vlnu chutě do hry. Město se pomalu rozrůstá a armáda nabývá na mohutnosti, jak získáváte suroviny a lidi. Samotné vysílání a bránění spočívá v patrolách a udávání informací, na koho má vaše vojsko vlétnout. Nějakou hloubku ve válkách nehledejte a samotná produkce vašeho města také není dvakrát lehce pochopitelná … pokud neumíte chorvatsky.

Poloviční lokalizace

Ještě jsem nezažil, aby někdo otevřel hru veřejnosti s tak vysokým číslem verze a měl ji tak prachbídně přeloženou. Něco kolem čtvrtiny popisků, jmen a vět jsou ve hře stále v chorvatštině nebo srbštině (přesně nepoznám rozdíl) a pár slov se dokonce objevilo v azbuce. Naštěstí se jedná o věci, které nenabourávají chápaní hry, ale jistý luxus porozumění si hráč prostě musí nechat ujít. Na mail, kde jsem se ptal, jestli se to dá spravit, mi nebylo odpovězeno, škoda.

Až na nějaké menší nevybalancovanosti jsem ve hře nenarazil na žádné další podivné chyby, ale i tak se některé zmíněné nedostatky v konečném hodnocení projeví.

Takže jak shrnout hru, která skvěle vypadá, má velmi originální pozadí námětu a kloubí dva žánry? Velmi těžko a složitě. Samotná náplň je velmi zábavná a postupné boje, vybavování vašeho hrdiny a možnost stavět a válčit je fajn. Přesto by se autoři měli zamyslet, jestli nenajmou někoho dalšího na překlad, pokud nestíhají. Vylepšit samotný bojový systém také není špatný nápad. Hru zkuste určitě, ale možná bych počkal na verzi 1.x.