Toy City

Další „městečkoidní“ hra na Facebooku. Klasická casual zábava, ale tentokrát z prostředí dětského pokojíčku a tematikou hraček.

Městečko jako jedna velká krabice s hračkami? Nápad dobrý, pěkně se na to kouká a třeba i nostalgicky vzpomíná (ty žravé rybičky jsem měl taky) a pak už nastupuje facebooková klasika tohoto typu her.

Hrou vás budou provázet questy, které vám tak vysvětlí to, co už stejně běžní hráči „bla bla–city“ her znají. Prázdná plocha, nějaké peníze do začátku a spousta domků a budov, které budete chtít mít postaveny.
Nejprve tu jsou domky populace. V první řadě zajišťují finance a v druhé zvyšují počet obyvatel. To vám následně umožní stavět další budovy, respektive plnit questy. Za další jsou tu miniherní atrakce a obchody. Do obchodů dodáváte zboží, které musíte „pěstovat“ na speciálních polích a samozřejmě to všechno nějaký čas trvá a je potřeba to také všechno koupit a zaplatit za peníze ze všech ostatních budov, které produkují peníze. Základní kolečko se tak de facto uzavírá, pokud ještě zmíním dekorace – je jich dost.
Jistou specialitkou zůstávají minihry. Některé hračky si můžete i sami zahrát a za body zase jistou minci získat. Je to případ již zmíněného chytání rybiček.

Člověk brzy začne přemýšlet, co dál a jak pokračovat. I questy vás k tomu dovedou, respektive vás nepustí. Tady je docela dost důležitá složka přátel. V první řadě jsou to komunitní budovy, které vám umožňují zvyšovat populaci, tedy stavět dále a tedy získávat všepotřebné prašule. Abyste je dostavěli a začali fungovat, musí váš soused přijmout zaslanou pozvánku. Nutno podotknout, že tento aspekt se dostaví dost brzo po začátku a hned v rychlém sledu zase znova a v mnohem větší výši. Bez přátel zkrátka budete bloknuti v postupu a přirozeně vás hra přestane bavit. Další věcí je obligátní posílání dárečků.
Přátele hravě nahradí mikroplatby, ale to nechci. Takže pokud nemáte haldu sousedů a soustavných hráčů, raději hledejte jinde.

Hra je to hezká, grafika pěkná, ale když budete takřka hned odsouzeni na pomoc ostatních, vůbec si ji neužijete. Tento fakt zcela zastiňuje spotřebu energie. Té je sice málo a dostanete se často do fáze, kdy budete čekat. Ale to je běžná věc a v porovnání s nedostatkem, kterým je nutná a masivní podpora přátel, mi to nevadí.