Sushi Panic

A máme tady běžící pás a na něm spoustu dobrůtek typického vzezření. Copak s nimi asi budeme podnikat? Podívejte se vzhůru nad pás. Uvidíte tam přichycených několik kousků. Vaším úkolem je vystřelit nějakým sushi do skupinky stejného druhu. Je zapotřebí utvořit aspoň trojici, kde každá trojice má trošku jiný význam.

Pokud vytvoříte trojici svislou, budete muset přidat ještě jeden kousek, aby sushi ze stropu odpadlo, pokud však vytvoříte nějakou vodorovně souvislou řadu, budete úspěšnější i proto, že cokoliv na skupince ulpělo, odpadne s ní.

Běžící pás je opravdu záludná věcička, to mi můžete věřit. Dokud na něm jedou různé druhy této východní pochoutky, je vše v pořádku, nedejbože, když se na něm objeví skleněná polokoule se dvěma šipkami. To znamená, že pás se bude zrychlovat a ne jenom trošičku, ale skutečně podstatně, takže budete mít co dělat, abyste stačili všechno jídlo umístit tam, kam chcete. Navíc vám vše bude ztěžovat fakt, že je nutno umístit všechny kousky. Pokud se to nestane a vy necháte jídlo jen tak odjet, hradba na stropě se automaticky snižuje.

Pamatujte, nesmí klesnout až k běžícímu pásu, byl by to konec hry, a vy přeci ještě nechcete skončit. Čekáte-li nějaké bonusy, pak čekáte marně, hříčka vám vůbec nic neulehčí a musíte se se vším vyrovnat sami. V pokročilejších levelech je to skutečně „hardcore“, protože nestíháte ani sledovat, kolik nového vám zase přibylo na páse a kolik průšvihů se kumuluje nahoře.

Levely nejsou vůbec nějak oddělené. Zkrátka mezníkem jsou pověstné dvě šipky na skleněné polokouli. Jednotlivé úrovně jsou vám však oznámeny, takže se nemusíte bát, že byste o něco přišli. Dokáže vás to opravdu povzbudit a naladit na větší výkon, jakmile se dozvíte, jak daleko jste již došli. Když hříčka skončí, opět je možné srovnat skóre s ostatními hráči.