Kdo se zajímá o českou freescénu delší dobu, jistě mu neuniklo vydání „nostalgicko - atmosférického“ projektu Cardhaila, zřejmě prvního pořádného českého dungeonu, ke kterému došlo zrhuba půl roku zpátky. Tvůrci se ale kladnými hlasy rozhodně ukolébat nenechali a pustili se do prací na volném pokračování… Více už v samotném interview.

Autoři

Já osobně si s tebou na Freegame povídám poprvé, takže – mohl bys letmo představit sebe, tvé kolegy, vaše počátky, nejbližší cíle a podobně?

S.A.Y: Okolo her se motá v podstatě celý můj dosavadní život a vzhledem k tomu, že k mým zálibám patří kreslení, psaní a tomu podobné věci, byla jen otázka času, než se z hráče stane vývojář. Hodně dlouhou dobu jsem dělal projekty jenom tak do šuplíku, až na střední škole, kde jsem potkal Petra „The_P“ Kostku, jsme začali hry prezentovat na Internetu. The_P je velmi schopný programátor, vyvíjí nejrůznější enginy, vykreslovací a zvukové knihovny a vůbec všerůzné tyto záležitosti, já jsem spíše na tu uměleckou stránku věci. Dali jsme se dohromady a začali hry vyvíjet pod fiktivní společností Calimero Industries, jejíž prvním a stěžejním projektem bylo Žezlo Moci, respektive její druhý díl (první díl byl hrou textovou) v plně grafickém kabátě. Prvotina tělem i duší, ale neodmyslitelná část mé resp. naší dráhy. Od té doby jsme pracovali na mnohých zajímavých projektech, nicméně jen málo z nich se dočkalo statusu final. Naším posledním projektem byla Cardhalia, dungeon ze starých dobrých časů. Od Žezla moci uběhlo již více než šest let a za tu dobu se mnohé změnilo. Střední škola změnila se ve vysokou a v mém případě pak v zaměstnání, z čehož plyne, že času je velmi poskvrnu. V poslední době víceméně každý děláme na jiném projektu – já pracuji na C2, The_P na Dragon Online.

The_P: Co dodat, s programováním jsem začal někdy před téměř 10 ti lety a od té doby mě již nikdy zcela neopustilo. Po počátečních pokusech v DOSu a Qbasicu jsem presen na Visual Basic a v něm až do ne tak dávné minulosti tvořil většinu svých výtvorů a dodnes ho používám k rychlému vytváření utilit. Než jsem se dostal ke hrám, vytvořil jsem spoustu různých přehrávačů, databází, skriptů, levelů, herních kiosků – když se na to tak dnes koukám, vše vlastně ke hrám směřovalo, jen jsem si to tehdy ještě zcela neuvědomoval. Když jsem se přihlásil na střední školu, čekal jsem, že bude plná perfektních „céčkařů“ a já budu za hlupáka, leč opak byl pravdou. Jediným jedincem totiž, kdo byl vůbec schopen se o programování bavit, byl S.A.Y. Netrvalo dlouho a od našich debat došlo k činům – zbytek je historie. Konečně jsem našel něco, co mě bavilo, naplňovalo, mohl jsem si na tom vyzkoušet vše, co jsem chtěl a také poprvé… má práce měla smyslu. Kromě „našeho“ posledního titulu jsem také pracoval i na různých experimentech pro další výtvory, vždy jsem totiž chtěl mít něco v rukávu, aby, když přijde inspirace, jsem ji mohl přiživit připravenou technologií o „generaci“ výše, než byla ta předchozí. Nejinak by tomu mělo být i u Cardhalie 2, ačkoliv tentokrát s mírným zpožděním. Co se našich dalších projektů týče, vše je neustále na vážkách a ve fázi nápadů, tudíž až se něco bude chystat, dozvíte se to včas – ale do té doby si vše s laskavým svolením schovám pro sebe, jak je tomu ostatně u našich projektů často..

Kolik duší ti v současné době pomáhá s tvorbou? Vystačíš si se současným počtem? Řada studií třeba „brečí“ kvůli nedostatečně podporované „ose“ programátor – animátor – translator…

S.A.Y: U nás nikdo nebrečí – hry nebereme jako posvátnou modlu, které se musí pravidelně přinášet oběti. V mém případě je to jen rozverný koníček, který mi umožňuje každý den alespoň na chvilku upláchnout do jiného světa, mimo realitu. Proto si nestěžuji na nedostatek lidí. I když si dokáži představit, že velký tým by měl Cardhalii 2 spláchnutou během několika málo měsíců, nespíše bych se k této možnosti neuvolil. Rád si všechno dělám sám – programováním počínaje grafikou konče, ku pomoci se ubírám pouze v případech, když už na to opravdu nestačím. Proto se mnou na C2 pracuje ještě Miroslav Krkavec, kterýžto skvělý grafik nabídl svůj um ku vznesení grafických kvalit druhého dílu našeho dungeonu o několik latěk výše. The_P jako obvykle stvořil pro vykreslování báječnou knihovnu, díky které Cardhalia může vůbec spatřit světlo světa. Dohromady tedy na C2 pracují tři lidé.

The_P: Někdy opravdu více hlav více ví – ale pak se také na druhou stranu trochu ztrácí ono nadšení a radost z práce na nezávislých titulech, které lze nejspíše dnes zažít už opravdu jen v malých týmech. Možná vše trvá déle, ale když už se něco dokončí, je to podle našich vlastních představ, nikdo nemá nárok do výsledku mluvit kromě autorů samotných a navíc mám pocit, že dnes je jedinců nám podobně smýšlejících méně a méně, takže o nějakém rozšiřování „týmu“ asi ani nemůže být příliš řeč. Ono kdo by to s námi také vydržel popravdě O:)

Za první Cardhailí stála dvojice Calimero Industries (dnes už nefungující) a Sýkorovo Manufaktorium, druhý díl je vyvíjen pod záštitou jakéhosi S.A.Y. Nechceš nám tady ten podivný mocenský trojúhelník trochu rozplést?

S.A.Y: Ale jistě. Jsou to ti samí lidé, jen „bez“ svých fiktivních společností, které jsme se rozhodli zanechat za sebou. Calimero Industries jsem byl já (Petr Sýkora) a Petr „The_P“ Kostka. Sýkorovo Manufactorium jsem také já, pod tímto přízviskem jsem působil než jsem se setkal s The_P a jeho Calimerem. Mé Manufactorium v podstatě zaniklo a já byl vsáknut do Calimera, které jsme se rozhodli pohřbít vzhledem k tomu, že každý děláme na něčem jiném. S.A.Y je vlastně něco jako můj pseudonym, který mě pronásleduje již od mateřské školky vždy tu byl se mnou a nyní, když je Calimero pryč, mi nic jiného nezbylo. Pod C2 jsem tedy podepsán tímto jménem. Ať už je název „firmy“ jakýkoliv, vězte, že jsme to vždy my, tedy Petr Sýkora S.A.Y a Petr „The_P“ Kostka.

Na webu vám tiše hnije několik nešťastných, nedokončených věciček. Co myslíte, posbíráte na ně ještě někdy síly? :-)

S.A.Y: Hehehe, asi ne. Osobně si momentálně neumím představit, že bych začal oprašovat nějaký z našich starých projektů, když dělám na C2. Ta mi zabere tak něco přes rok a kdo ví, co bude pak. Některé z mrtvých projektů ale nejsou vůbec špatné…

The_P: Tak jest, v těch podobách jak tam leží určitě ne, ale nápady a hlavně příběhy bych přeci jen někde rád viděl. Neboť možná nespatřily světlo světa, ale dali jsme si s nimi práci a myslím, že to na nich je vcelku vidět. Nechci se chvástat, ale když do něčeho dáte své srdce, více snad ani udělat nejde.

Cardhalia 2: Tales of the Kingdom

Na homepage studia píšeš, že by měl projekt po všech stránkách převyšovat C1, ale jedním dechem dodáváš, že se nachází zatraceně daleko nějakému kloudnému dokončení. Jak to vidíš s reálním termínem teď, na skonku roku 2006? Neukráli jste si trošku moc velký kousek?

S.A.Y: Reálné termíny nejsou mým chlebem a při vývojařině her už vůbec ne. Jen těžko říci, kdy C2 dokončíme, já bych to viděl na něco přes rok, pokud bude inspirace. Co se krájení týče, žádný kousek není dost velký, aby nemohl být pozřen. Vyžádá si to jen více času. Pro mě je C2 projekt, na kterém mohu denně pracovat a předcházet tak „nudě“. Dalo by se říci, že čím větší a delší projekt, tím více mám o zábavu postaráno, a tím jsem spokojenější. (Chudáci hráči na mě musí hold čekat, ale kdo si počká, ten se dočká)

The_P: Tak mne napadá, že jsme vlastně nikdy na něčem malém nepracovali. A když už jsme pracovali na nějakém společném projektu, pak byl vždy prakticky tím nejlepším, co jsme v danou chvíli byli schopni vytvořit a to nám podle mého zůstalo v určitém smyslu. A datum dokončení?... -.^

Výše zmíněná prohlášení o rozšíření prakticky všech stránek hry zní při propracovanosti a trvanlivosti původního díla docela velkohubě. Neuvažovali jste třeba o vyšších ambicích, než jsou ty freewarové? Domníváš se, že se kvalitní a řemeslně dobře zvládnuté oldschool RPG může pořád v rozumné míře prodávat?

S.A.Y: Mno, když se podíváte na jedničku, jistě vám neunikne, že „vše“ je velmi jednoduché. RPG systém prakticky žádný, postavy toho mnoho dělat nemohou – dalo by se říci, že při každé hře se bude dít to samé, neboť systém vám neumožní dělat nic jiného. Moje snaha ve dvojce tedy je, aby tomu tak nebylo, aby měl hráč větší možnosti a mohl se dopracovat cíle různým způsobem. Co se freeware statutu týče, je mi jasné, že se mnoho (jestli vůbec nějaké) freewarovek o této velikosti není, nedokážu však říci, jestli bude final verze hry zdarma (což bych rád, i když nabídku na prodej bych nejspíš neodmítl). Problém spočívá v tom, že vzhledem k nedostatku času nedokážu určit přesný termín dokončení, což se prodává špatně. Každopádně o těchto věcech se budeme rozmýšlet až to bude hotové, což ještě chvíli potrvá.

The_P: Mohou se prodávat stále se opakující Military 3D akce? Jistě, mohou – řekl bych, že i takové RPG by se prodávat mohlo, ale musím se přiznat, že by si ho koupilo nejspíše jen pár nadšenců a lidí, kteří vědí co vývojařina obnáší a zbytek okopíroval, tedy především v našich luzích a hájích, kde lidé nejsou zvyklí za cizí práci platit ať je už jakékoliv kvality. Ale to jsem si možná rýpnul moc – pokud bych viděl nějaké „finanční odškodnění“ reálně, pak spíše po lokalizaci – ale to je jen můj skromný názor, raději mne neberte vážně, asi trávím příliš času ve své kryptě. :).

Cardhalia (zejména zásluhou výtvarníků, což budeš asi ty osobně :-)) přímo „smrděla“ patnáct let starými klasikami typu Dungeon Master, Ishar nebo Eye of the Beholder. Kde jste se při výrobě nejvíc inspirovali? Každý vývojář má nebo měl někoho, komu sem tam hledí přes rameno…

S.A.Y: Mou nejoblíbenější hrou vůbec jsou Lands Of Lore (všechny díly) a nestydím se přiznat, že byly mou inspirací, když jsem na jedničce pracoval. Když se s odstupem času na Cardhalii podívám, nemohu se zbavit pocitu, že graficky mám na víc. U jedničky jsem byl hodně zaslepen takovými těmi „klasickými screenshoty“, pod kterými si člověk všechny ty hry pamatuje, proto bych dvojku rád vedl někudy, kam mě jiné hry doposud nedovedly. Jak se mi to podaří, jsem sám zvědav Podle těch několika málo obrázků, které jsem již nakreslil (na webu nejsou), myslím, že by to nemuselo dopadnout špatně…

The_P: Eh tak to nemohu říci, mě nebylo inspirací nic a Direct 3D před 15ti lety nebyl, holt umění přenechám mistrům svého oboru, jako je S.A.Y, a sázím na jeho cit pro atmosféru – koneckonců, co mě, naprostému amatérovi co se jakékoliv umělecké tvorby týče také jiného zbyde. Ale popravdě bych si nedokázal představit spolupráci s nikým jiným, nerozuměli bychom si zcela jistě ani zdaleka tak dobře, poslední dobou jednoduše věřím na osudová setkání. Ovšem pokud přecijen, tak je to Blood a jeho temná krví nasáklá atmosféra, která ve mně dodnes zůstává a snažím se její střípky vložit do každého kousku mé práce, jako když vrah nechává na místě činu černou růži. Ale vidět to není, tož asi tak -.^

C2 se sice zjevně inspiruje výše zmíněnýma peckama typu EoB, ale přesto po technické stránce asi nebude její tvorba žádný medík. Co si žádá nejvíce vaší pozornosti – spousta ručně malované grafiky? Sestavování fungujícího RPG systému? „Lore“ a gamedesign?

S.A.Y: U ručně kreslené hry je samozřejmě největší pozornost věnována grafice, rád bych měl tentokrát všechno „tipťop“. U jedničky jsem se na leccos vyfláknul, neboť mě to prostě nebavilo. Tomu bych se tentokrát rád vyhnul. Jsem rád, že mě po této stránce podporuje Mirek. Těch pár věcí, které pro mě již nakreslil, je opravdu nádherných. Momentálně se však spíše věnuji programování hlavních systémů. RPG se myslím povedlo, poskytuje mnohem širší rozmach možností, než předchozí díl. Abych pravdu řekl, když se na C2 podívám, přijde mi EoB jako procházka růžovým sadem (hahaha:). Pozornost ovšem věnuji také jisté univerzalizaci, aby si každý hráč mohl postavit vlastní dungeon.

The_P: Co se mého přínosu týče, mohu samozřejmě mluvit pouze za programovou část a tady se grafické stránce tentokráte chci věnovat opravdu daleko více. Hlavním zaměřením je tentokráte kvalita zobrazení a speciální efekty, jako jsou například vrstvy, vykreslování do textur, připravenost na shadery a podobné věci, které možná nikdy nebudou použity, ale kdyby byly – myslím, že obrazovou stránku hry a kresby by to posunulo ještě o něco dále, ale to teprve uvidíme.

C1 byla pro spoustu lidí občas dost stereotypní co se týče vybíjení pořád stejně reagujících příšer a taky citelně chyběla nějaká poctivá hudební smyčka. Předpokládám, že zapracujete i na tomhle…

S.A.Y: Rád bych. Tyhle dvě věci jsou nejvíce „do očí bijící“. Monstrům bych rád věnoval více inteligence, aby se nejednalo pouze o obtěžující překážky, které se za vámi táhnou jak smrad. Rozhodně se nesmířím pouze s okopírováním systému z jedničky. Co se hudby týče, jedná se o oříšek, který je ovšem velmi chutný. Sám do muziky tak trochu dělám a o nějaký ten soundtrack bych se rád pokusil. Hudba měla vlastně být už v jedničce, nějak se to ovšem zakecalo až to dopadlo tak, že vyšla bez hudby s možnosti pozdějšího add-onu. Pár lidí se dokonce i nabídlo, že muziku pro Cardhalii udělají, zatím k tomu však nedošlo. U dvojky proto nejspíše vezmu opratě do vlastních rukou

The_P: Hudební smyčka bude mít tentokráte i podporu ve 2D_Tools co se formátu Vorbis týče, jinak bych si tentokráte také rád dal trochu větší práci se zvuky, hlavně co se jejich kvality týče a snažil se tak navodit přeci jen trochu lepší atmosféru vaší návštěvy světa Cardhalie, více šumů & ruchů a podobných věcí, které možná nejsou tak zřejmé ale přesto vydatně přispívají k pocitu ze hry. Jinak bychom potřebovali spíše mít na naší „práci“ čas a klid, pak by vše šlo téměř samo.

Mimo mísu

Ty a tví lidé tvoříte velmi koncepčně, před vydáváním několika krátkých a průměrných hříček v rychlém sledu upřednostňujete dlouhatánský maraton za kvalitou a komplexností. Soutěže typu Becherovka Game vám tedy asi moc neříkají…

S.A.Y: Už jsem někde výše naznačil, že rozsáhlost projektu u mě nehraje roli. Čím větší projekt, tím lépe (pokud mě baví), neboť na něm mohu pracovat delší dobu. Kvalita a komplexnost tak nějak přichází sama, pakliže člověk pracuje s vizí nějaké své oblíbené hry. I když jsme také pár jednoduchých arcade hříček stvořili, myslím, že naše cesty se tímto směrem neubírají. Výzva vždy spočívá v myšlence „dokážu něco podobného jako Lands Of Lore? Samozřejmě…“ Už z principu této myšlenky je jasné, že soutěže jdou mimo nás, jak oficielně, tak neoficielně. Každý ať si dělá to, co chce a co ho baví. Ať si klidně soutěží mezi sebou, hlavně ať nás nikdo něco podobného nenutí dělat.

The_P: Obecně musím přiznat, že mě jakékoliv podmínky co tam má být či dokdy to má být jsou už principielně proti peří, takže když se do nich ani S.A.Y nehrne, mám o to klidnější spánek. Snažíme se získat uznání dobrou hrou, která se někomu bude líbit či ho alespoň na chvíli úspěšně zabaví, nikoliv prvním místem v soutěži. Uznání hráčů starých klasik je totiž k nezaplacení, finanční odměna je sice hezká věc, ale uznání zahřeje u srdce daleko více – možná tento přístup jen není z této doby a koneckonců také máme stále co jíst že? O:)

Určitě máte všichni rádi hry. Můžeš prozradit jméno vašich konkrétních oblíbenců s nějakým krátkým vysvětlením, proč zrovna oni? :-)

S.A.Y: Já osobně hry vnímám prakticky odjakživa, aktivně hraji od mých 6ti let. Už před tím jsem však měl doma pár časopisů ze zahraničí, ve kterých se o hrách psalo, což v předrevoluční době byla docela vzácnost. Jako kluk jsem si myslel, že hraji prostě proto, že mě to baví. Později se začala objevovat otázka „proč“ mě to vlastně baví. Odpověď přišla o pár let později. Na hrách mě ani tak neláká „hra“ samotná, ale to umění něco podobného udělat. V počítačové hře se střetává mnoho druhů umění, malířstvím počínaje, hudbou konče a já vždy obdivoval tyto věci. Na hře je tedy pro mě osobně nejdůležitější nádherná a nápaditá grafika (nejlépe ručně kreslená, neboť to je největší kumšt), perfektně napsaný příběh a hlavně hudba, za kterou by se nemuseli stydět ani chlapi z klasiky. Jakmile jedna z těchto věcí ve hře chybí, tak nějak se u mě nechytá. Kombinace těchto věcí se nejčastěji kupodivu objevuje v RPGčkách. Rád se tedy oddávám právě těm. Konkrétně mezi mé nejoblíbenější hry patří Lands Of Lore (všechny díly) + cokoliv od Weswoodu, cokoliv od Black Isle, staré dobré hry od Blizzardů jako Warcraft I, Diablo atd. Z 90ti procent hraji spíše staré věci, na nichž jsem vyrostl. Z nových her mě něco chytne jen velmi zřídka…

The_P: Asi budu za barbara, ale nejvíce mě bavily takové ty bezduché střílečky staré školy, jako například Duke 3D, Quake či skvostný Blood. Pak mne již zaujalo opravdu máloco a strategiím či především samotným RPG jsem přišel na chuť až v posledních letech. To ovšem neznamená, že jdu pro kvalitní příběh daleko – tyto hry jsem hrál především kvůli jejich výtečné atmosféře a hlavně po dni plném programování jsem jakoukoliv tupou činnost upřímně uvítal. Dnes raději unikám do světa fantazie, neboť dnešní akce jsou možná též bezduché, ale již bez oné atmosféry která mi v dnešních hrách bohužel tak často chybí.

Je mezi českým freewarem nějaká hra, u které si říkáte „sákryš, tihleti vývojáři jsou fakt machři, ti budou jednou působit na profiscéně…“? A pokud jde naopak o profiscénu – máte nějaký idol, studio, které je ti svým působením na trhu sympatické nebo tak něco…? Plánujete si nějakou podobnou budoucnost, nebo takhle tvoříte jen „for fun“ a pro vývojářskou volnost, kterou nikde výše prostě nedostanete?

S.A.Y: Momentálně tvořím spíše „for fun“ jako velmi účinné odreagování od shonu všedního života. I když dělat hry profesionálně by nebylo marné, nejsem si jistý, jestli mám na to dostat se tam, kam bych rád. Netajím se tím, že obdivuji Westwood (dnešní Petroglyph), ID softy, Black Isle (dnešní Obsidian) a svým způsobem i Bethesdu. Tyto týmy se dákazaly přenést přes mediálnost a dodnes dělají hry spíše pro sebe než pro distributory. Proto jejich hry i dnes s sebou nesou takovou tu suverenitu, kterou vyčnívají nad ostatní. Většinou to má takovou tu tendenci, že tito lidé hru vymyslí a ostatní už jen tvoří kopie. Kdybych se měl stát profíkem, nejspíš by mi vadilo dělat někde, kde se ženou jen za penězi. Já v tom prostě musím mít tu zábavu a ne práci. Tyto týmy jsou však živoucím důkazem toho, že to lze…

The_P: Každý, kdo tvoří pro svou radost, svým srdcem a nesnaží se zavděčit za každou cenu si zaslouží mou uctivou a hlubokou poklonu – právě díky nim má herní průmysl ještě nějakou budoucnost a snad nespadne do podobné krize, jakou pozoruji aktuálně u „hormonálních veseloher“ ve filmovém průmyslu. ..

Díky za tvůj čas, za celou redakci vám přeji hodně štěstí do vývoje a co nejvíc spokojených hráčů, ať už se vrhnete po čemkoliv. Jestli chceš za sebe nebo tým vzkázat nějaké poselství lidem, kteří navštěvují Freegame, udělej to právě teď…

S.A.Y: Co dodat závěrem? Suché a velmi rovné cesty životní i nadživotní a držte se…

The_P: Nechť se váš život ubírá tou cestou, jakou jste si předsevzali, vyhýbáte se močálům moderního světa a škrábance od trní útrap se rychle zahojí – neboť na konci tunelu je opravdu světlo, ale jen takové, jaké jsme si sami zasloužili…